Praha – Česko trápí drahá elektřina. Přestože cena silové elektřiny na burzách klesá, na účtech, které nakonec platí spotřebitelé, to poznat není. Češi paradoxně musí platit stále víc. O cenách elektřiny se proto diskutovalo i na středeční konferenci o ochraně práv spotřebitelů energií, které se zúčastnil mimo jiné premiér Petr Nečas nebo předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Dokáží společně s experty najít prostor pro zlevnění?
Cena elektřiny: Jak se dělá „drahá“ skládanka
Až 12 600 korun za rok zaplatí za elektřinu domácnosti s nízkou průměrnou spotřebou kolem 2 200 kilowatthodin, tedy takové, které nevyužívají elektrickou energii ani k vytápění ani k ohřevu vody. Mnohem hlouběji do kapsy pak musí sáhnout rodiny, které topí elektrickými přímotopy a ročně v důsledku toho spotřebují kolem 15 000 kWh elektřiny. Ty za proud zaplatí i více než 46 000 korun ročně.
Levnější proud by uvítal snad každý. Jenže možností, jak ho zlevnit, se podle odborníků mnoho nenabízí. „Jediná složka, kde vidím prostor pro zlevnění, je silová elektřina. Velké zlevnění silové elektřiny na burzách totiž spotřebitelé v ČR zatím příliš nepocítili - projeví se se zpožděním. Dominantní výrobce elektřiny totiž ještě letos prodává elektřinu za průměrnou cenu nad 50 eur za megawatthodinu, zatímco spotová cena se pohybuje na úrovni 38 eur. První rok, kdy by mohli spotřebitelé v ČR pocítit výrazné zlevnění v cenách silové elektřiny, bude až rok 2015,“ říká energetický expert J&T Michal Šnobr.
GALERIE
Ceny elektřiny zdroj: ERÚ
Letos klesla cena silové elektřiny v konečných účtech pro spotřebitele v průměru zhruba o 5 procent. Jenže toto mírné zlevnění přebilo zdražování poplatků, které tvoří v úhrnu přes polovinu účtu za elektřinu. Poplatky v průměru vzrostly zhruba o 10 procent. A výsledek? Domácnosti s malou spotřebou si v roce 2013 za elektřinu oproti loňsku připlatí řádově stokoruny ročně. Domácnosti, které elektřinou i topí, musí přidat téměř 2 000 korun, a to už je na rodinném rozpočtu znát.
Podobně to bude zřejmě vypadat i v dalších letech. „V silové elektřině nevylučuji další pokles. Co se ale týče regulovaných složek, tedy poplatků, byl by podle mého názoru úspěch, kdyby stagnovaly,“ míní energetický analytik ENA Jiří Gavor. U poplatku za obnovitelné zdroje, který tvoří téměř 16 % ceny proudu, je pak podle něj třeba počítat s vytrvalým růstem zhruba na úrovni inflace. Celkově musíme tedy počítat spíš s dalším zdražováním elektřiny, pokud by ceny stagnovaly, bylo by to milé překvapení," dodává.
Složení ceny elektřiny pro domácnosti
Prokleté soláry
Zvyšování poplatků za obnovitelné zdroje, které zmiňuje Gavor, už v Česku zdomácnělo a je důsledkem solárního boomu. Přestože se ho letos snažil stát zbrzdit zvýšením svého příspěvku o dvě miliardy na 11,7 miliardy korun, domácnosti na tomto poplatku letos zaplatí o 164 korun za megawatthodinu více než loni, tedy 583 Kč za MWh.
Česko se totiž v minulosti zavázalo zvyšovat podporu obnovitelných zdrojů o 2 % ročně, navíc ekologických zdrojů elektřiny přibývá, což také náklady na podporu ze státní kasy zvyšuje. „Problém je to obrovský. Je to zátěž na dalších 20 let a my na tyto zvyšující se náklady určitě nemáme,“ varovala Vitásková. ERÚ proto navrhuje, aby byl v zákoně stanoven strop pro množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, který by růst poplatků za ně zmírnil. Česko si ale bude muset pohlídat, aby se nedostalo do rozporu s bruselskými pravidly, Evropská unie totiž na zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny kvůli ochraně životního prostředí tlačí.
ERÚ si chce posvítit na distribuční poplatky
Další prostor pro pokles ERÚ vidí také u distribučních poplatků, které se na ceně elektřiny podílí zhruba třetinou. Úřad má totiž podezření, že jsou marže distributorů nepřiměřeně vysoké. I tomu někteří experti přizvukují. „Provozovatelé distribučních soustav nehorázným způsobem navyšují poplatky,“ říká k tomu nezávislý energetický konzultant Jiří Černý. „Může za to hlavně lobby velkých energetických společností – jejich reprezentanti totiž zasedají v “odborných komisích„, které ERÚ radí při stanovování výše poplatků,“ dodává. Výsledkem jsou jedny z nejvyšších distribučních poplatků ve střední Evropě. Například v Rakousku tvoří tyto poplatky jen zhruba 20 procent koncové ceny elektřiny.
Kontroly ERÚ nyní mají prověřit podezření na neúměrně vysoké marže přímo u distributorů. Pokud se potvrdí, mohla by se pro další regulační období od roku 2015 změnit pravidla jejich výpočtu. To by pak mohlo na straně domácností a podniků ušetřit stamiliony korun ročně na účtech za elektřinu.
Jenže ministerstvu průmyslu se do snižování distribučních poplatků nechce. „Jestliže chceme umožnit připojování menších zdrojů – nejenom obnovitelné zdroje, ale i malé plynové kogenerace – tak je potřeba přebudovat energetické sítě, zavést tam prvky inteligentních mechanismů. To všechno bude něco stát,“ řekl portálu ČT24 náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc.
Počítat je třeba nejen s průběžnými náklady na obnovu sítě, rozvodnou soustavu je podle ministerstva potřeba zabezpečit také proti přetokům elektřiny z Německa. V neposlední řadě bude třeba do distribuční sítě investovat také kvůli dostavbě Temelína, síti totiž chybí rezervy. Náklady na její posílení se v důsledku toho odhadují zhruba na 12 miliard korun. Diskuse o snížení distribučních poplatků proto zřejmě bude bouřlivá.
Nezapomínejme na daně
Posledním dílkem skládanky, který spotřebitelům zdražuje elektřinu, jsou daně. Stát na proud uvalil hned dvě - kromě daně z přidané hodnoty se od roku 2008 do státní kasy odvádí ještě spotřební daň z elektřiny. „Inkaso spotřební daně z elektřiny dosáhlo v roce 2012 1,3 miliardy korun. Pro rok 2013 je plánováno inkaso rovněž ve výši 1,3 miliardy korun,“ sdělil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Inkaso DPH není z hlediska jednotlivých komodit sledováno, avšak lze předpokládat, že v porovnání se spotřební daní bude řádově vyšší.
Složení ceny elektřiny včetně daní
A kolik na daních z proudu zaplatí jednotlivé domácnosti? Elektřina spadá do vyšší sazby DPH, která činí 21 %. Má-li tedy domácnost výsledný účet ve výši 15 tisíc korun, do státní kasy z toho plynou tedy zhruba 3 tisíce korun. Nutno také připomenout, že oproti loňsku se i DPH zvýšila, a to o jeden procentní bod.
Spotřební daň z elektřiny zůstává od svého zavedení v roce 2008 prozatím beze změny. Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak domácnosti zaplatí 28,30 Kč. Jenže spotřební daň ovlivňuje také základ pro výpočet DPH. Fakticky tak činí 34,24 koruny za MWh (28,30 + 28,30 x 0,21).
Na snížení daňové zátěže elektřiny se zatím neblýská. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) chtěl dokonce loni kromě DPH zvednout i spotřební daň, a to až na dvojnásobek. Lidé by tak platili 56,60 koruny za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny. Tento návrh ale nakonec vláda shodila ze stolu.