Varšava – Daň z těžby břidlicového plynu se v Polsku až do roku 2020 vybírat nebude. Země tak chce přilákat zahraniční investory. Ti polský trh poslední dobou opouštějí. Těžbu totiž provázejí problémy, jež odstartovala změna odhadu zásob. Polsko přitom chce díky zásobám plynu v břidlicích snížit závislost na ruském plynu a podpořit slábnoucí ekonomiku. V roce 2035 měli být Poláci podle původního plánu v této oblasti soběstační. Český premiér Petr Nečas na summitu v Bruselu prohlásil, že těžba břidlicového plynu v ČR teď není na pořadu. Nejprve je třeba přijmout legislativu.
Polsko láká investory. Těžbu břidlicového plynu zatím nezdaní
„Břidlice jsou, plyn je, oheň plane. Stačí se pustit do práce. S umírněným optimismem odhadujeme, že komerční využití začne v roce 2014,“ řekl premiér Donald Tusk 18. září 2011 u vrtu v obci Lubocino. Teď ovšem báňský úřad oznámil, že z vrtu přestal plyn proudit. Současně z Polska odcházejí další západní firmy, mezi nimi třeba americký těžební obr ExxonMobil, Marathon Oil nebo kanadský Talisman Energy.
Zásoby polského plynu nakonec nejsou žádný zázrak
Žádný boom se totiž nekoná. Podle polské televize TVN 24 je příčin hned několik. Vinu podle ní nese i polská vláda, která nedostatečně povzbuzovala k investování do nákladného a nejistého podniku. Objevily se ale i nečekané technologické problémy. Kvůli odlišné geologické struktuře totiž nelze okopírovat osvědčené americké metody. Na těžbu břidlicového plynu v Polsku je potřeba více testů, času i finančních prostředků.
Těžba břidlicového plynu
Odhadované zásoby jsou navíc mnohem menší, než slibovaly předpovědi před pár lety. Na vzestupu je také konkurence: břidlicové vrstvy totiž nemá jen Polsko a firmy jdou tam, kde se dá rychleji a více vydělat.
V Polsku je tak nyní v provozu asi čtyřicet zkušebních vrtů. Neočekává se ale, že by těžba začala před rokem 2015.
Boom v Americe - Spojené státy se mohou stát čistým vývozcem
Těžba břidlicového plynu zažívá boom ve Spojených státech, kde je díky tomu plyn třikrát levnější než v Evropě. Současně je ovšem jeho těžba kritizována kvůli dopadům na životní prostředí. „Podle mého názoru se dolování z břidlic rozšíří do celého světa. Spojené státy kvůli tomu v budoucnu nebudou muset dovážet zdaleka tolik ropy a zřejmě se stanou čistým vývozcem plynu,“ řekl americký odborník na energetiku Edward Chow.
Po Spojených státech je ve světě co do zásob plynu z břidlic nejnadějnější Čína, která letos rozdala druhou sadu licencí na průzkum a těžbu tohoto zdroje. Státní geologové odhadují vytěžitelné zásoby břidlicového plynu v Číně na 25 bilionů metrů krychlových, což je o něco více, než činí zásoby v USA.
Těžba břidlicových plynů
Na starém kontinentě mezitím některé země včetně České republiky zavedly na průzkum břidlicového plynu moratorium a Francie těžbu zakázala. Evropská komise na příští rok chystá regulační rámec pro tyto aktivity. Dovoz amerického plynu plánuje hlavně Velká Británie, která má také v západní Evropě nejdále nakročeno k využití vlastních zásob tohoto zdroje. Přípravy k těžbě nového zdroje dále zahájily Rumunsko, Litva, Turecko i Německo, které k jeho využití vytváří legislativní podmínky.
Plyn z břidlicových ložisek se v současné době těží takzvaným hydraulickým štěpením. Hlavní problém s touto technikou je v tom, že se do vrtu musí napumpovat velké množství kapaliny. Směs, která se do vrtů vstřikuje, je složena z 98 až 99,5 procenta vody a písku a dále obsahuje malá množství různých chemických přísad, jejichž složení se obvykle v průběhu štěpení obměňuje.
Přídavné chemikálie plní mnoho různých funkcí a jsou hlavním ekologickým problémem těžby, ať už domnělým, nebo reálným. Popis jejich škodlivostí se dokument od dokumentu liší a různý je i přístup zemí. „V tmavých břidlicích jsou často sirníky a další látky. Takže jednak je problém, co s tou kapalinou, a pak není jasné, co udělá chemismus té horniny,“ podotkl Václav Cílek, klimatolog a geolog.