Praha – Průměrná mzda v Česku v 1. čtvrtletí meziročně klesla o 85 korun na 24 061 korun, nominální pokles tak činil 0,4 procenta. Reálně (po odečtení inflace) se mzda snížila o 2,2 procenta. Zatímco pokles platů v reálném vyjádření analytici očekávali, snížení nominálních mezd je překvapivé – většina ekonomů totiž odhadovala růst o více než jedno procento. Lepší výsledek zaznamenaly maloobchodní tržby, které po pěti poklesech v řadě v dubnu konečně vzrostly.
Průměrná mzda opět klesla, tentokrát nominálně i reálně
Důvodem prvního poklesu nominální mzdy od roku 2001 je podle ČSÚ mimořádné vyplácení odměn již ve čtvrtém čtvrtletí loni. „Firmy vyplácely odměny dříve a nyní v hospodářství chybí. Bez tohoto vlivu by samozřejmě nominální mzdy rostly, pravděpodobně o 1,7 procenta,“ uvedla Jitka Erhartová z odboru statistiky trhu práce ČSÚ.
Zároveň doplnila, že vliv dřívějšího vyplacení mimořádných odměn byl nejvýraznější v peněžnictví a pojišťovnictví, kde se tímto způsobem průměrná mzda snížila o takřka šest tisíc korun.
Růst mezd se v blízké době očekávat nedá
Ekonomové reálný pokles mezd zdůvodňují špatným výkonem ekonomiky a s tím spojeným růstem nezaměstnanosti. „Zatímco na propad reálné mzdy jsme si už v posledním roce zvykli, to, že se snižuje průměrná mzda nominálně, vidíme poprvé,“ upozornil analytik ČSOB Petr Dufek. Nepříznivá ekonomická situace podle něj letos nedovolí zaměstnavatelům nějak výrazněji mzdy navyšovat.
"Ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku řada firem vyplatila dříve bonusy a prémie, aby se vyhnula vyššímu zdanění tento rok (tzv. solidární daň - pozn. red.). Tento efekt pak pravděpodobně snížil růst mezd v prvním čtvrtletí tohoto roku," komentoval čísla analytik Raiffeisenbank Václav Franče. Pro celý rok očekává růst nominálních mezd o 2,2 procenta.
Medián mezd, který lépe odráží jejich rozdělení mezi lidmi, protože udává „hodnotu uprostřed“, činil za první kvartál 20 051 korun. Meziročně byl o 0,4 procenta nižší. U mužů medián činil 21 749 korun, u žen byl o více než tři a půl tisíce nižší.
Statistici upozornili, že mzdy mužů a žen v ČR jsou v mezinárodním srovnání nadstandardně rozdílné. Tento trend se projevuje již od počátku 90. let a v současné době vysoké nezaměstnanosti vede podle ČSÚ ke zvyšování sociálního napětí.
V podnikatelské sféře ČSÚ zaznamenal pokles průměrných mezd nominálně o 0,4 procenta a reálně o 2,2 procenta. V nepodnikatelské sféře zůstala průměrná mzda nominálně na stejné úrovni jako v loňském prvním čtvrtletí, reálně se však snížila o 1,8 procenta.
Spotřebitelské ceny stouply o 1,8 procenta, objem mezd klesl o procento a počet zaměstnanců o 0,6 procenta.
Tržbám pomohl motorismus a nepotravinářské zboží
V dubnu se maloobchodní tržby bez sezonního očistění meziročně zvýšily o 1,5 procenta po březnovém revidovaném propadu o 3,5 procenta. K meziročnímu zvýšení tržeb přispěl podle ČSÚ vývoj v motoristickém segmentu, prodej nepotravinářského zboží a také vyšší počet pracovních dní – letošní duben měl o jeden pracovní den více než ten loňský.
Růst tržeb obchodů byl mírně vyšší, než analytici očekávali. „Údaje vypadají nadějněji, než jsme byli zvyklí za uplynulé měsíce, a mohou naznačovat stabilizaci poptávky domácností. Je ale také třeba varovat před přílišným optimismem,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Na tržby podle něj zapůsobil pozitivně mimo jiné opožděný nástup jara, který odložil některé výdaje domácností typicky uskutečňované v březnu, například zahrádkářské potřeby či výměnu pneumatik.
Tržby za prodej pohonných hmot stouply o 2,6 procenta a za prodej nepotravinářského zboží se zvýšily o 3,7 procenta. Naopak prodej potravin meziročně v dubnu klesl o šest procent. „Tržby za potraviny v dubnu byly částečně ovlivněny i realizací velikonočních nákupů již v předchozím měsíci,“ upřesnili statistici.
Po očištění o sezonní vlivy klesly tržby v maloobchodě v dubnu reálně meziměsíčně o 1,6 procenta a meziročně, očištěné o vliv počtu pracovních dní, se snížily o 0,2 procenta.
Podle ekonoma Petra Dufka z ČSOB maloobchod nenaznačuje zatím žádný obrat ve svém trendu. „Lidé zůstávají opatrní a citliví na výkyvy své spotřebitelské nálady, kterou mohou občas překonat jen skutečné slevy,“ vysvětlil Dufek.