Češi a Slováci jsou si nejbližší i 20 let po rozpadu ČSFR

Bratislava - Rozdělení ČSFR se k 1. lednu 1993 neobešlo bez emocí. Na tuto událost dnes zavzpomínali premiéři České a Slovenské republiky. Státníci připomněli, že vztahy obou národů zůstaly dobré, a ve vzájemné spolupráci hodlají pokračovat. Naopak opačný pohled je na otázku Evropské unie a integrace. Setkání státníků zorganizovaly Hospodárske noviny.

Nečas: Češi a Slováci jsou si nejbližší

„Základní teze, že Češi a Slováci jsou si nejbližší národy, nebyla prázdnou frází, ale každodenní realitou politiky,“ řekl Nečas o uplynulých dvou dekádách. Většina Čechů si podle něj ale rozpad federace nepřála.

Rozdělení zemí podle Fica Slovensku prospělo. Vztahy jsou podle něj lepší než před dvaceti lety. Slovensko se následně vydalo cestou hlubší integrace, když v roce 2009 vstoupilo do eurozóny. „Euro bylo, je a bude pro Slovensko úspěšným příběhem,“ zdůraznil Fico.

Celou diskusi premiérů můžete sledovat ZDE

Záporem rozpadu federace je podle slovenského premiéra to, že se od sebe vzdalují mladé generace Čechů a Slováků. Obě země by podle mohly daleko více spolupracovat v oblasti jaderné energetiky, ochrany vzdušného prostoru nebo vyzbrojování. „Máme velkou kapacitu pro ekonomické, strategické přibližování,“ řekl Fico.

Za důkaz dobrých vztahů označil nabídku vyslání slovenských hasičů do českých krajů postižených povodněmi. Česko ji ale zatím podle Nečase nevyužije a vystačí s vlastními zdroji.

Rozdílné názory jsou na EU

Rozdílné pohledy mají obě země na vývoj Evropské unie. Postoj české vlády k prohlubování integrace je rezervovanější a Česko nespěchá ani s přijetím eura, které mají Slováci. „Pro nás je teď racionální rozhodnutí držet si národní měnu,“ uvedl Nečas. Připustil však, že za deset nebo 12 let se český pohled na euro může změnit.