ČSSD nepodpoří finanční ústavu, podle Kalouska si protiřečí

Praha - Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky jeho strana v příštím týdnu ve sněmovně nepodpoří ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Poslancům dnes takový postoj jednomyslně doporučilo vedení ČSSD a Sobotka je přesvědčen, že poslanci sociální demokracie budou doporučení respektovat. Podle ministra financí Miroslava Kalouska si ale ČSSD protiřečí, když je pro fiskální smlouvu Evropské unie, ale ne pro českou finanční ústavu. Vláda prý na podmínky ČSSD přistoupila.

  • „Pokud by tento návrh zákona byl přijat, tak by pravděpodobně znemožnil nové vládě, která přijde po volbách, realizovat velkou část opatření na oživení ekonomiky a podporu zaměstnanosti,“ popsal Sobotka jednu z hlavních výtek své strany.

Předsedovi ČSSD vadí i to, že vláda návrh předkládá v době, kdy zároveň navrhuje snižování příjmů státu. „My jsme přesvědčeni, že jakákoliv debata o mantinelech pro zadlužování státu se nemůže týkat jenom škrtů, ale musí se týkat také příjmů veřejných rozpočtů,“ uvedl. Návrh označil za pokrytecký, protože s ním vládní strany přicházejí po sedmi letech zadlužování v době, kdy dluh dosáhl 45 procent hrubého domácího produktu.

Ministr financí je přesvědčen, že si ČSSD ve své argumentaci protiřečí

„Opravdu nevím, jak tento postoj jde dohromady s drtivou kritikou sociální demokracie vůči vládě, protože vláda nepřistoupila k 'fiskálkompaktu' na úrovni Evropské unie, protože přistoupení k tomu 'fiskálkompaktu' znamená závazek schválit ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti,“ řekl dnes v reakci Kalousek. Vláda podle něho přistoupila na všechny podmínky pozměňujících návrhů ze strany sociální demokracie. 

ČSSD uznává, že z evropské fiskální smlouvy vyplývá povinnost vytvořit určitou dluhovou brzdu. Preferuje však prý takovou podobu dluhové brzdy, která vyloučí zmíněná rizika. Jejímu schválení by navíc podle sociálních demokratů mělo předcházet přistoupení ČR k fiskální unii v rámci EU. 

Představitelé 25 zemí Evropské unie pakt podepsali loni v březnu. Jako jediné dvě země EU se k němu odmítly připojit ČR a Velká Británie. Smlouva má vést k tomu, že státy do svého práva zakotví pravidlo vyrovnaných či přebytkových rozpočtů v dobrých časech.

Ústavní zákon o rozpočtové zodpovědnosti, nebo také finanční ústava, počítá s tím, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda požádat Poslaneckou sněmovnu neprodleně o vyslovení důvěry. První aktivní opatření by přitom měla vláda uskutečnit již při překročení hranice veřejného dluhu ve výši 40 procent HDP.

Jestliže dosáhne zadlužení 40 procent HDP a bude zároveň nižší než 45 procent HDP, vláda podle návrhu předloží Poslanecké sněmovně zdůvodnění takového vývoje a navrhne opatření ke snížení zadlužení.

V případě dluhu mezi 45 až 48 procenty HDP vláda bude mít navíc povinnost zmrazit alespoň tři procenta výdajů schváleného státního rozpočtu na daný rok, a to v poměrné části ke zbývajícímu období roku. Zároveň podle návrhu dojde v následujícím roce ke snížení platové základny pro výpočet platů ústavních činitelů, s výjimkou soudců, o pětinu. Rovněž se zastaví růst platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Pokud zadlužení vyroste na 48 až 49,99 procenta HDP, vláda bude muset navíc předložit Poslanecké sněmovně návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů. Zároveň by vláda měla sněmovně doporučit, aby schválila pouze vyrovnané nebo přebytkové návrhy rozpočtů zdravotních pojišťoven. Územní samosprávné celky by měly povinnost schválit své rozpočty na následující rok pouze jako vyrovnané nebo přebytkové.

Vedle zakotvení maximálního limitu pro výši vládního dluhu zpřísňuje zákon i rozpočtová pravidla pro územně samosprávné celky a zřizuje nezávislou Národní rozpočtovou radu. Ta by měla být podle předběžných návrhů pětičlenná a její zřízení si podle materiálu vyžádá roční náklady 50 milionů korun. Rada by měla mimo jiné sledovat vývoj veřejných financí a hodnotit jej, sledovat transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky nebo vypracovávat stanoviska k důležitým zákonům a jejich dopadům na rozpočet.

Vydáno pod