Praha - Vytvoření zóny volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy zvýší růst české ekonomiky až o dvě procenta, dohoda také povede ke vzniku až 22 tisíc nových pracovních míst v ČR, míní vláda. Transatlantická obchodní aliance bude největší zónou volného obchodu na světě. Záměr vytvořit ji oznámili americký prezident Barack Obama a předseda Evropské komise José Manuel Barroso letos v únoru.
Zóna volného obchodu EU - USA přinese třešničky i pro české firmy
Plán na vytvoření transatlantické obchodní aliance je teprve v plenkách. Už se ale na obou stranách oceánu množí dohady, co by mohla nová zóna volného obchodu oběma stranám přinést. „Zatím se zdá, že by lehce více profitovaly Spojené státy, ale bylo by to především kvůli tomu, že jsou menším trhem, který získá lepší přístup na větší část trhu, kterým je EU,“ říká analytik CERGE-EI Vilém Semerák.
Podle Nečasova kabinetu si však na své přijde i Česká republika. „Podle předběžných odhadů přinese liberalizace vzájemných obchodních a ekonomických vztahů významný pozitivní dopad na český HDP. Optimální scénáře hovoří o ekonomickém růstu až dvou procent,“ uvedl na konferenci Asociace pro mezinárodní otázky náměstek státního tajemníka Martin Tlapa.
Za velmi perspektivní obory pro tuzemské firmy Tlapa považuje energetiku, dopravu a služby, IT, výzkum a vývoj. „Přínosy dohody nelze spatřovat jen v odstranění celních sazeb, které jsou v mnoha oblastech nízké. Těžiště bude především v odstranění ochranářských opatření netarifních a regulatorních překážek, které omezují naše podniky ve vývozu do USA nejvíce,“ zdůraznil. Vzájemné uznávání certifikace a zjednodušení licenčních procedur podle něj přinese obrovskou úlevu administrativní zátěže na straně českých podniků.
Také podle Semeráka budou změny v regulaci jedním z klíčových přínosů pro Česko. Nově by díky tomu evropské firmy včetně těch českých mohly participovat na amerických veřejných zakázkách. K těm doposud mají jen velmi omezený přístup. Avšak zároveň Semerák mírní nadšení z přínosů plánované transatlantické zóny. „Většina oblastí, které zajímají ČR – tj. export průmyslových výrobků – už v současné době jsou velice otevřené. To znamená, že pro nás budou ty bezprostřední dopady velmi malé,“ míní.
Spojené státy a Evropská unie formálně zahájily jednání o společné zóně volného obchodu 17. června. Unijní a američtí představitelé si od jejího vzniku slibují nové pracovní příležitosti a podpoření hospodářského růstu na obou stranách Atlantiku. První kolo rozhovorů se uskuteční v červenci ve Washingtonu. Očekává se, že jednání potrvají nejméně 18 měsíců. Nová zóna volného obchodu by přitom mohla zjednodušit výměnu zboží v hodnotě téměř bilionu dolarů.
V rámci budoucí dohody by se měla omezovat dovozní cla a překážky, které brání tomu, aby se zboží vyrobené na jedné straně Atlantiku prodávalo na druhém břehu. Podle odhadů Evropské komise by dohoda měla v Evropě vést ke vzniku 400 tisíc nových pracovních míst a ke zrychlení hospodářského růstu o půl procentního bodu.
GALERIE
videogallery_350052
Podle Střediska pro výzkum ekonomické politiky (CEPR) v Londýně by pakt mohl unijní ekonomiku ročně podpořit o 119 miliard eur a americkou o 95 miliard eur. Zpráva, kterou si objednala německá nadace Bertelsmann Stiftung, ale tvrdí, že z transatlantické dohody o volném obchodu a investicích budou mít větší užitek Spojené státy. V dlouhodobé perspektivě by se výše hrubého domácího produktu na obyvatele mohla v USA zvýšit průměrně o 13 procent, v EU ale prý jen o pět procent.
Zatím však není jisté, zda se podaří vznik transatlantické zóny volného obchodu dotáhnout do konce. Třecích ploch bude celá řada. „V oblasti cel bude potřeba řešit poměrně složitou otázku ochrany zemědělství. Největší problémy se však čekají v netarifních opatřeních – to jsou technické normy, zdravotní regulace, opatření týkající se přístupu na trhy nebo pravidla toho, jak vlády rozhodují o svých veřejných zakázkách. To je ohromná a komplikovaná oblast, která může jednání zablokovat,“ varoval Semerák.