Kontroloři se zaměří hlavně na drůbež původem z Polska. A cílem nebudou jen obchody, ale také distribuční centra. „Tuto mimořádnou akci lze chápat jako reakci na to, co se děje v sousední zemi,“ říká Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy. Podle ředitele středočeské Krajské veterinární správy Zdeňka Císaře bude v každém kraji odebráno od jednoho do pěti vzorků.
Testovat se budou například na metronidazol, který se nesmí podávat zvířatům určeným pro zpracování v potravinářství – u člověka totiž může způsobit rakovinu. Přesto se lék dá sehnat – používá se například u nemocí akvarijních ryb.
Ani chov českých kuřat se bez antibiotik neobejde. Jejich spotřeba dokonce roste – před deseti lety činila téměř 49 tun, loni už 60 tun. Česká drůbež ale podle chovatelů antibiotika dostává, jen když je nemocná a zároveň hodně malá. Jinak by léky nestihly z těla vyprchat.
Než tělo odbourá látky obsažené v antibiotiku, trvá to týden. Kuře přitom jde na jatka, když je mu 35 dnů. Pokud tedy některý kus onemocní příliš pozdě, míří podle předsedy představenstva jedné z farem Bohuslava Kohouta místo na talíř do kafilérie.
Kontroly polské drůbeže
Jenže v Polsku prý dostávají kuřata léky často celý svůj život. Důvod? Lépe přibírají, mohou dříve na porážku a chovateli vynesou víc peněz. Jen za první čtvrtletí letošního roku se k nám od severních sousedů dovezlo skoro 27 tisíc tun drůbeže. Podle tamních veterinářů ale Češi nemají důvod polským potravinám nevěřit.
Kde se kuře vylíhlo a jaké léky sezobalo, si dodavatel může zkontrolovat v jeho průkazu. Jenže jak neoficiálně potvrzují sami veterináři, i tady platí – za úplatek není problém průkaz přepsat.
