Brusel - Od začátku příštího roku čeká Lotyšsko dlouho očekávaná změna. Ministři financí zemí eurozóny totiž potvrdili, že země začne od tohoto data používat euro. Lotyšsko se tak stane osmnáctým členem eurozóny. Naposledy bylo přijato před dvěma lety Estonsko. Podle nynějších průzkumů podporuje přijetí eura jen 37 až 38 procent Lotyšů.
Potvrzeno: Eurozóna otevře v lednu náruč Lotyšsku
Ministři již přijali tři zákony potřebné pro vstup Lotyšska do eurozóny. Zahrnují i koeficient, podle kterého bude národní měna lat přepočítána na euro a který činí 0,702804 latu za jedno euro.
Evropská komise již začátkem června potvrdila, že Lotyšsko splňuje požadovaná ekonomická kritéria. Jeho vstup do eurozóny posléze podpořil i Evropský parlament a koncem června i summit EU.
Jaroslav Brychta, analytik X-Trade Brokers:
„Bude to především institucionální záležitost. Z ekonomického hlediska se až tak mnoho nového neděje. Lotyšsko už má dlouhou dobu navázanou měnu na euro, není tam žádné pásmo na fluktuaci. Takže se to prostě jen přepočte a - vítejte v eurozóně.“
- Nynější předsednická země Evropské unie Litva zůstává posledním ze tří pobaltských států, které nebudou platit eurem.
Krach eura
Mysleme v dlouhodobém horizontu, hájí euro lotyšský ministr financí
Lotyšsko vstupuje do eurozóny v době, kdy se eurozóna potýká s problémy především v členských státech na jihu Evropy. Lotyšský ministr financí Andris Vilks ale zdůraznil, že euro bude pro jeho zemi prospěšné i přes nynější potíže.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch zvýšila po zprávě o budoucím přijetí Lotyšska do eurozóny jeho rating o jeden stupeň na BBB-plus a výhled nového ratingu označila za stabilní.
„Těžké časy bezpochyby několik let potrvají. Ale i přes dnešní problémy vidíme v dlouhodobé perspektivě mnoho výhod,“ řekl Vilks. Členství v eurozóně je pro malé a otevřené ekonomiky velmi důležitým opěrným bodem, dodal.
„Z dlouhodobého pohledu má vstup do eurozóny svá rizika. Veškeré kroky se podřizují velkým zemím, a může to mít tedy negativní vliv na malé ekonomiky typu Slovinsko a Česko,“ podotkl náměstek českého ministra financí Tomáš Zídek. „Ale na druhou stranu jsou tato rizika určitě vyvážena tím, že eurozóna jako celek je konkurenceschopná na světových trzích,“ dodal.
„Podobně jako Estonsko považuje Lotyšsko euro, eurozónu a celou Evropskou unii obecně za základního garanta své politické a ekonomické nezávislosti. Pro ně je to završení dlouholeté snahy odpoutat se od bývalého Sovětského svazu,“ tvrdí Martin Ehl, redaktor Hospodářských novin.
Jenže běžní Lotyši tohle nadšení nesdílejí. Před parlamentem se už mnohokrát sešli důchodci, anarchisté i národovci. Euro považují za zradu národních zájmů a po vládě požadují referendum. Lidé se mimo jiné obávají vyšších cen.
Lotyšsko bude muset jako člen eurozóny přispět do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který pomáhá zemím eurozóny v problémech. Celkem bude muset Lotyšsko přispět 320 miliony eur (přes 8 miliard korun). V příštích pěti letech bude platit do ESM 40 milionů eur ročně a zbytek vloží později. „Je to důležitý nástroj solidarity,“ řekl premiér Dombrovskis. Příspěvek je součástí podmínek, které s sebou nese euro, dodal.
Rozhovor s Jaroslavem Brychtou, analytikem X-Trade Brokers (zdroj: ČT24)