Praha – Česko se chystá otevřít nové mise v zahraničí. V hledáčku je zastoupení v Senegalu, Barmě nebo Kolumbii. V těchto zemích už vyjednává Černínský palác konkrétní podmínky tak, aby je mohlo otevřít během několika měsíců. O rozšiřování sítě českých bodů na mapě stojí noví ministři zahraničí i průmyslu a obchodu, kteří podepsali speciální dohodu o spolupráci mezi oběma úřady. Hlavní vektor nové zahraniční politiky státu, byznys, se tak začíná zhmotňovat.
Bogota, Rangún, Phnompenh. Vláda vytipovala nová odbytiště českého zboží
Rozšiřování české stopy v cizině přichází po zeštíhlování, kterým ministerstvo zahraničí procházelo pod exministrem Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Kvůli úsporám padla na úřady v některých zemích hutná agenda. Tak například zastupitelský úřad Brazílie má diplomatickou působnost i pro Surinam, Guayanu a Venezuelu. Ještě větší dosah má velvyslanectví v hlavním městě Etiopie Addis Abebě – pod něj spadá 8 dalších států, například Keňa, Seychely nebo Tanzanie.
Přitom v Keni Česko ambasádu mělo a dokonce do ní krátce před jejím zavřením investovalo. V rámci úspor ale MZV přistoupilo k jejímu prodeji. A to i přesto, že se země stává pro české cestovatele čím dál zajímavější destinací. Černínský palác ale dal přednost misi v Etiopii. Obsluhovat další země je podle české diplomacie z Addis Abeby jednodušší než z Nairobi.
„Samozřejmě neposkytuje takový servis jako samostatná ambasáda,“ přiznává pro portál ČT24 Jiří Schneider, náměstek ministra zahraničních věcí Jana Kohouta. Dodává, že jde o „nízkorozpočtové řešení“. „Naše zahraniční služba ve srovnání s ostatními má poměrně vysoký podíl nemovitého majetku v zahraničí. A to vytváří velký problém, protože máte-li někde majetek, tak jste omezeni v pružnosti,“ dodává Schneider.
Velvyslanectví ČR v Brazílii
Nízkorozpočtové řešení
„Pro naši diplomatickou službu je příliš drahé v řadě těchto zemí udržovat plnohodnotné diplomatické zastoupení,“ potvrzuje boj ministerstva s rozpočtem Petr Lebeda, ředitel analytického centra Glopolis. Pro své fungování v zahraničí proto Česko našlo nový model. Chce se inspirovat například ve skandinávských zemích nebo v Nizozemsku a místo nákupu nemovitostí využívat spíš nájmy a „létající“ velvyslance - ty, kteří budou do svých destinací létat, ale nebudou v nich pobývat nastálo.
To, že Česko v zemích vlastní budovy, znamená totiž další dodatečné náklady, i když v nich zrovna nikdo nepobývá nebo jde o malé mise, protože stát má povinnost se o majetek starat. Výjimkou pro upřednostňování nájmů jsou země, ve kterých ministerstvo o svém zastoupení nepochybuje. To jsou hlavně sousední státy.
O tom, kde Česko své zastoupení otevře, rozhoduje řada věcí. Ministerstvo zahraničních věcí vždy zvažuje, jestli má v dané zemi nějaké nemovitosti a na kolik by zastoupení vyšlo. „Je to ale i otázka aktuální úrovně ekonomických vztahů, obchodu, investic, a to oběma směry a taky samozřejmě trend těchto ukazatelů. Když je dlouhodobě klesající, tak je otázka, jestli zastoupení naopak alespoň nezmenšit,“ vysvětluje Schneider. Vedle obchodu jde i o politicko-bezpečnostní vztahy a kontakty s českou komunitou, pokud v dané zemi je významná. Jinde o misích rozhoduje turistický ruch.
Pokud se tuzemský občan ocitne v problémech ve státě, kde Česko své zastoupení nemá, může využít další evropské konzuláty v rámci zemí Schengenského prostoru. V něm totiž funguje takzvaný Schengenský informační systém, který shromažďuje údaje o osobách i předmětech zanesených do databáze v jakémkoliv členském státě. Je proto využíván při provádění hraničních kontrol, celních kontrol i při řízení o udělování víz. Využití těchto ambasád žádné další výdaje pro Česko nepřináší. Kromě toho ministerstvo uzavřelo desítky smluv o konzulárním zastupování, tradičním partnerem Česka v těchto případech je například Portugalsko. Oba státy mají podobnou rozlohu a počet obyvatel a jejich obchodní zájmy se často shodují, první dohoda zahrnující obchodní spolupráci mezi zeměmi je už z roku 1927. Díky úmluvám mezi státy tak služby pro Čechy například na Kapverdách může zajistit portugalské zastoupení.
Nastěhujeme se k sousedům
Ve vzdálených zemích budou od nynějška fungovat hlavně „úsporné mise“. Místo desítek zaměstnanců třeba v Senegalu bude působit jediný diplomat. A to navíc v prostorách rakouského velvyslanectví, které si bude Česko pronajímat. Například v případě Bogoty se podobně uvažuje o působení v rámci delegace Evropské unie.
Podobné plány jsou výsledkem mezinárodních dohod. „Vyžaduje to vytipování určitého partnera i jednání. Nejlevnější a zároveň první okruh, ve kterém hledáme, jsou sousední země. Udělali jsme si takový vzájemný průzkum s partnery Visegrádské čtyřky, totéž třeba i s Rakouskem,“ popisuje Schneider.
Už teď v Jerevanu Česko působí při polské ambasádě. Resort na jedné takové úsporné misi ušetří minimálně polovinu toho, co by dal za menší úřad běžného typu: místo zhruba 10 milionů náklady úsporné mise vypočítává na 4 až 5 milionů korun. Jakékoliv nadstandardní požadavky - například případný příjezd české delegace do země - tak musí řešit s hostující ambasádou.
Velvyslanectví ČR na Ukrajině
I když šetří, česká diplomacie má v hledáčku rozšíření počtu misí – a to hlavně do vzdálených států, od kterých očekává ekonomický rozvoj, a může tak tuzemským exportérům pomoct dojednat obchody. „Země, které mají ten potenciál, kde dneska třeba startují průmyslová odvětví, kde se průmysl obnovuje či nově rozvíjí,“ uvedl už předchozí ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, na které státy se obě ministerstva soustředí.
Bez zastoupení někdy znamená bez komunikace
Najít přímou souvislost mezi otevřením zastupitelství a zrealizovaným obchodem ale není jednoduché. Jde totiž hlavně o posílení vztahů, které může českým firmám zakázku nakonec přihrát – ale také nemusí. Jednání tváří v tvář můžou usnadnit spolupráci a ujasnit odlišnost trhů i poptávky, ale i snáz ujasnit případné problémy. „Třeba v Indii – když se firmě Tatra změnil vlastník. Indický partner měl určité problémy s tím původním. Informace o novinkách tím, že byly sdělené zastupitelským úřadem, pomohly Tatře udržet se na tamním trhu,“ tvrdí Jiří Hynek, prezident a výkonný ředitel Asociace obranného průmyslu.
Naopak chybějící podpora státu může být hmatatelná tam, kde se ambasády zavírají. „V minulosti jsme proto už rušení některých úřadů v Africe a Latinské Americe kritizovali. To bylo na základě zkušeností našich firem. Stalo se, že měly rozjednané určité obchody a ve chvíli, kdy Česko ambasádu opustilo, z nich úplně sešlo, bez jakékoli další komunikace,“ vysvětluje Hynek.
Asociace působí v jedné z oblastí, které jsou na mezinárodní vztahy velmi citlivé – vyváží totiž zbraně. I když je tento průmysl úspěšný, podle Hynka se bez podpory státu v zahraničí neobejde. „Pokud v teritoriu nemáte otevřený úřad, pokud nemáte šanci, aby šel velvyslanec za lidmi z obchodu a promluvil si s nimi, tak se jen velmi těžko prodává,“ upřesňuje. Podle Lebedy je situace podobná i v jiných odvětvích - zastoupení totiž pomáhá stírat komunikační bariéru mezi zeměmi a urychlovat obchodní výměnu.
V Asii o sobě dáme vědět, v Evropě ne
Odborníci se shodnou na tom, že ve vzdálených zemích s odlišnou kulturou mají úřady větší smysl než v Evropě. Jde hlavně o Asii, Latinskou Ameriku, Afriku i země bývalého Sovětského svazu. Naopak v Evropě si exportéři vystačí bez podpory. „V podstatě díky Evropské unii jsou tam tak trochu jako doma. V Rusku bez posvěcení gubernátorů a dohody s politickou elitou lze uzavírat nějaké obchody velmi složitě,“ uvedl jeden z příkladů Kuba.
I proto jsou zastoupení v Evropě spíše na ústupu – alespoň mimo zmíněné státy, se kterými česká diplomacie počítá dlouhodobě. Úřad se rušil v Lucembursku a na Kypru mise výrazně zeštíhlela. Přesto úplnou rezignaci na Evropu analytické centrum Glopolis nedoporučuje. „Asi 80 % našeho exportu směřuje do Evropy a je těžko představitelné, že bychom tento poměr mohli výrazně změnit,“ říká Lebeda.
Evropa je pro Česko tradičním odbytištěm a závratný úspěch na dalekých trzích Lebeda nepředpokládá. „Spíš je pravděpodobnější, že budeme schopni být součástí výrobních řetězců větších evropských firem, které se na vzdálených trzích budou uplatňovat,“ odhaduje.
Velvyslanectví ČR v Lucemburku
Pro rozšíření českých misí v zahraničí je ale ještě další významný důvod. Pokud je Česko tam, kde jiné země své úřady nemají, může mu to významně přispět v prohlubování mezinárodních vztahů i mimo tato území.
Tak se například posilují vztahy mezi Českem a Spojenými státy díky případu Američanky zabité během bojů na území Sýrie. Za americkou stranu případ řeší právě Česko, které se syrskými úřady vyjednává úmrtní list i převezení těla. Washington své zastoupení v Damašku kvůli válečnému konfliktu uzavřel. Česko teď působí jako takzvaná „protecting power“ a podle Schneidera je to projev důvěry z americké strany.