Peking - Čína se pokouší změnit světovou mapu zahraničního obchodu. Namísto tradičního zasílání svých výrobků „jižní cestou“, tedy podél pobřeží Indického oceánu a pak přes Suezský průplav směrem k Evropě, zkouší také severní variantu vedoucí Arktidou. Tato trasa je totiž v létě i díky změnám klimatu průjezdná.
Boty z Číny budou napříště mrznout po cestě Arktidou
A už se objevují i průkopníci. Ze severočínského Ta-lianu totiž v uplynulém týdnu vyplula do Rotterdamu loď, která místo tradiční cesty přes Suez má díky nové trase ušetřit zhruba dva týdny plavby. Což je oproti šesti týdnům zásadní rozdíl.
Plavidlo Jung Šeng státní společnosti COSCO o výtlaku 19 000 tun vyrazilo po stopách dalších lodí, které dostaly od ruských úřadů povolení brázdit hladiny ledového oceánu. Podle listu Financial Times vydalo Rusko pro letošek 372 povolení k celému nebo částečnému průjezdu trasy. Loni ji celou projelo jen 46 plavidel. Předloni dokonce jen čtyři.
Severní cesta zboží z Číny podle Financial Times
Severní cesta v zimě zamrzá, Čína by musela vyslat ledoborce
Ovšem odborníci varují, že do úspornější trasy se možná vkládají až příliš velké ekonomické naděje. Nová trasa je totiž využitelná jen několik málo měsíců v roce, ne-li méně, pokud v oblasti opět přituhne. Celou severní cestu poprvé překonal v roce 1879 švédsko-finský polárník Adolf Erik Nordenskiöld.
„Podobnou cestu jako loď Jung Šeng, patřící společnosti COSCO, již v minulosti provedl tanker Ob River patřící ropnému gigantovi Gazprom. Tu však musely doprovázet ledoborce. I přes některé komplikace se však severní trasa vyplácí. Přepravci na ní totiž ujedou o 40 % kratší trasu a tím pádem spotřebují až o 40 % méně paliva,“ uvádí server Logisticsatoz.
Někdo po vodě, jiný po souši. A ještě rychleji
Německý Hamburk a město Čeng-čou v centrální Číně přitom spojila přímá železniční linka. První vlak na této trase přivezl kontejnery i pro zákazníky z České republiky. Trasa dlouhá přes deset tisíc kilometrů vede přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko a Polsko. Cesta vlaku s 51 kontejnery trvala 15 dnů.
Loď společnosti COSCO
Suezský průplav je přesto nenahraditelný
Do roku 2021 by se mohlo severní cestou přepravovat 15 milionů tun nákladu k 15 milionům tun zkapalněného plynu a deseti milionům tun ropy, která se těží na ruském severu, uvedl kapitán ruské flotily ledoborců Valentin Davydants. Suezskému průplavu tak nemůže konkurovat, protože jen v roce 2011 jím 18 000 lodí přepravilo 929 milionů tun zboží.
Nárazově ale takto bude možné snižovat náklady přepravy, obzvláště když při tajících ledovcích není už někdy ani potřeba využívat ledoborců, které prorážejí lodím bezpečnou cestu. Čínská loď by do Rotterdamu měla dorazit 11. září, tedy po 35 dnech plavby. Pokud by plula jižní cestou, trvalo by jí to 48 dní.