Solárníci k údajným podvodům: ERÚ vychází ze špatných dat

Praha - Solární sdružení se ohradila proti podezření Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ten podezírá víc než 1 500 fotovoltaických zařízení z toho, že manipulovala s údaji o výrobě elektřiny. Podle ERÚ udávala delší dobu slunečního záření, než jaká je v Česku reálně možná. „Řada velkých elektráren vykazovala zcela rozdílné údaje, přestože stály blízko sebe,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 mluvčí úřadu Jiří Chvojka. Podle solárníků ale vychází ERÚ ze špatných dat. „Výroba se neměří podle slunečních hodin, ale podle skutečně dodané elektřiny do sítě, což neměří výrobci, nýbrž distribuční společnosti,“ uvedl mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace Miloš Cihelka.

Podle ERÚ mohou v Česku fotovoltaici vyrábět elektřinu asi tisíc hodin ročně - po dobu, kdy svítí slunce. Úřad nyní stovky výrobců podezřívá, že pobírali i takové dotace, na které by potřebovali množství světla jako například v Kalifornii.

ERÚ tvrdí: Vycházíme ze zákona

„Při stanovování cen a všech dalších věcí vycházíme z technických vyhlášek, které se vážou k zákonu o podporovaných zdrojích energie,“ prohlásil mluvčí Energetického regulačního úřadu s tím, že právě v nich je uvedena jako orientační hodnota o svitu tisíc hodin. „My jsme ještě 200 přidali jako benevolenci,“ podotkl Chvojka. Tuto hranici přesto překročilo 1 574 subjektů.

Právě 1 200 hodin slunečního svitu ročně by solárníci potřebovali k výrobě množství elektřiny, jež za dotované ceny prodali - nebo za něž pobírali příspěvky. Celkem 116 z nich by ale potřebovalo 1 600 hodin, ve čtyřech případech je to dokonce přes 3 tisíce hodin.

Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost:

„Omezení výroby fotovoltaických elektráren nějakým limitem (tisíce hodin) by nedávalo smysl, protože když se projekty připravovaly, žádný strop pro zájemce nebyl stanoven.“

Jiří Chvojka, mluvčí Energetického regulačního úřadu:

„Těch tisíc hodin je doba, po kterou elektrárna může vyrábět - neznamená to, že jde o okamžik, kdy se slunce přehoupne přes horizont. Vychází to z nějakého výpočtu, který od roku 2005 nikdo nerozporoval. Ten výpočet je už ve dvou vyhláškách za sebou - je jednoznačně daný.“

Peníze
Zdroj: Vlk Vojtěch/ČTK

Asociace argumentuje čísly z ČHMÚ

Česká fotovoltaická průmyslová asociace ovšem čísla za přemrštěná nepovažuje – odkazuje se přitom na čísla hydrometeorologů. „Když se podíváte na údaje Českého hydrometeorologického ústavu, který sleduje počet slunečních hodin v Česku víc než třicet let, zjistíte, že průměrná doba slunečního svitu se pohybuje podle lokality mezi 1 200 až 1 800,“ řekl mluvčí asociace Miloš Cihelka a připomněl, že se jedná o průměr za rok. „1 200 je minimum, když jste v hodně špatné lokalitě,“ tvrdí Cihelka.

  • Pavel Baroch, editor ČT: „V solárním byznyse se ročně točí desítky miliard korun, takže je samozřejmě možné, že se objeví nějaká skupina, která se snaží z toho balíku pro sebe urvat víc, než na co má nárok.“

Zda se solárníci vydají soudní cestou, není jasné. Zatím čekají na vysvětlení ze strany ERÚ. „Nemáme pro to žádné racionální vysvětlení. Maximálně mě napadá, že si mohli splést hodiny slunečního svitu s intenzitou slunečního záření, které se skutečně pohybuje někde mezi 950 až 1250 wattů na metr čtverečních. To mi ale přijde absurdní,“ konstatoval mluvčí fotovoltaické asociace.

Podle Cihelky je podvádění solárníků tímto způsobem prakticky nemožné – měření totiž probíhá na straně odběratele. Chybu jednotlivce sice Cihelka nevylučuje, může ale prý dát ruku do ohně za to, že v Česku není 1 500 podvodníků, kteří se „spikli s hydrometeorologickým ústavem a distributory“. 

Fotovoltaika
Zdroj: Libor Sojka/ČTK

Inspektoři volají po zavedení takzvaných zelených hodin

Zda si solárníci nechali platit i za elektřinu, kterou nevyrobili, nyní zkoumá Státní energetická inspekce. Úřady mezitím upozorňují na to, že se měřidlům solárníků ve většině případů nedá věřit. Na elektroměrech totiž chybí potřebné plomby. „Tyto plomby v majetku výrobce nejsou pod zákonem, což znamená, že tam prakticky nemusejí být,“ řekl ředitel Státní energetické inspekce Petr Holoubek. Inspektoři proto chtějí zavést takzvané zelené hodiny - tedy měřiče, jejichž čísla by se nedala zpochybnit. 

ERÚ chce pak prosadit tisíc hodin jako horní hranici pro vyplácení dotací. V takovém případě by dostávali méně peněz i největší výrobci v zemi - včetně ČEZu.

Kolik vydělávají solárníci?

  • Celková dotace na podporu obnovitelných zdrojů činí letos zhruba 44 miliard korun. Konkrétně na sluneční elektrárny jde 25 miliard. Část z toho hradí spotřebitelé ve svých účtech.
  • Ve sněmovně už ale prošel zákon, který napříště stanoví u plateb za zelenou energii strop. Domácnosti, jež elektřinu používají jen ke svícení a vaření, by mohly v průměru ušetřit 800 korun ročně. Kdo s její pomocí taky topí a ohřívá vodu pak skoro 5 tisíc. Rozdíl ale stejně zaplatí daňoví poplatníci – budou totiž muset víc odevzdat do rozpočtu. Zatímco letos přispívá stát bezmála 12 miliardami, podle zmíněného zákona to bude asi o 6,5 miliardy víc.
  • Norma teď čeká na schválení v Senátu. Horní komora se jí má zabývat hned první den své nejbližší schůze. Ta začne již 12. září.
Vydáno pod