Malé obce nejsou perspektivní, banky proto ruší své pobočky

Praha – Přestože v Česku neustále přibývá bankovních poboček - proti loňsku jich přibyla asi padesátka - vybrat peníze nebo zařídit hypotéku je čím dál tím těžší na vesnicích. Z méně obydlených míst se totiž úředníci, ale třeba i bankomaty dlouhodobě spíše stahují.

Například ve Lhenici na Prachaticku budou mít obyvatelé nejbližší pobočku a možnost vybrat si peníze v osm kilometrů vzdálených Netolicích. To až na podzim skončí i kamenná pobočka České spořitelny. Autobus sem jezdí třikrát denně – v šest ráno, v jednu a ve čtyři odpoledne. Banka má přitom do pěti otevřeno jen ve středu. „Přijedu tam, budu hodinu čekat, než tam otevřou, za chvilku jsem hotový a domů pojedu v poledne,“ říká jeden z obyvatel Lhenice. 

Banky tvrdí, že se jim pobočky na vesnicích nevyplatí. A stejný problém mají i s některými bankomaty. Třeba v Srní na Šumavě, kde peníze vybírají místní i turisté. „Sezona je tady krátká - tři měsíce v létě, dva v zimě a my nejsme schopní splnit kvótu, která je daná bankou,“ vysvětluje starostka Srní Ivana Pěčová. 

Ve větších městech je situace opačná

Na některá místa, kde pobočky zavřeli už dřív, teď pravidelně jezdí mobilní banka. Nejžádanější jsou výběry z bankomatů a transakční služby. Přitom celkový počet míst, kde mohou klienti využít bankovních služeb, roste. Hlavně díky menším a novým finančním domům. 

Jedním z nejoblíbenějších míst pro otevření nové pobočky jsou v současnosti obchodní centra, často se jedná o jedinou přepážku. Naopak v Evropě se kvůli vysokým nákladům přepážky spíše zavírají. Jen za minulý rok z mapy zmizelo přes pět tisíc poboček.