Praha – Účet za informační systém pro výplatu dávek byl skoro pětkrát vyšší, než se plánovalo. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu stál místo 435 milionů korun 2 miliardy. Navíc ačkoliv běží už půldruhého roku, stále není spolehlivý. To přitom není jediný z výčtu nedodělků a ne zcela povedených novinek, které zůstaly na ministerstvu práce a sociálních věcí po vládě expremiéra Petra Nečase (ODS). Dalším jsou například sKarty, kterým pomalu zvoní hrana. Jenže právě kvůli ne zcela funkčnímu softwaru se při jejich rušení pracovníci úřadů práce zřejmě ještě pořádně zapotí.
Kontroverzní sKarty: Dočkáme se vzkříšení „mrtvého“ projektu?
Systém výplaty sociálních dávek a sKarty - fakticky je pojí málo, prakticky jsou úzce spjaté se jménem někdejšího náměstka ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Šišky. Ten je kvůli problematickému tendru na počítačový systém pro výplatu dávek obžalován a hrozí mu až dvanáct let vězení. Od zakázky měl podle policie odstřihnout firmu OKsystem, která předtím informační systémy pro resort zajišťovala dlouhá léta. Výměnou za přidělení zakázky měl spolu s ředitelem odboru informatiky Milanem Hojerem požadovat, aby firma stáhla stížnost na postup ministerstva, kterou podala k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Když to odmítla, bez výběrového řízení pak vývoj nové aplikace svěřili společnosti Fujitsu a řetězci jejích subdodavatelských firem.
A podle expremiéra Nečase to měl být rovněž Šiška, kdo „svévolně a nezodpovědně, proti vůli vlády“ dojednal obsah smlouvy k sKartám, kterou ministerstvo práce uzavřelo s Českou spořitelnou.
Výsledky obou „Šiškových“ projektů jsou tristní. Nový systém pro výplatu dávek, byť je nákladnější než ten předchozí od OKsystému, budou muset úřady podle ministra práce v demisi Františka Koníčka používat až do roku 2015, protože smlouvu se stávajícím dodavatelem nelze vypovědět. sKarty za více než 82 milionů korun se sice zrušit mají, příslušný zákon nyní čeká na schválení Senátu, avšak ke zbytečně vynaloženým penězům si bude muset stát přičíst ještě další náklady na zrušení systému ve výši 5 milionů korun. Že by úspory vzaly za své, nicméně exministr Jaromír Drábek (TOP 09), který byl tváří reforem na ministerstvu práce, popírá.
Exministr Drábek: Úspory jsou reálné
„I dnešní ministr práce a sociálních věcí potvrdil, že karta za první rok existence ušetřila na výdajích za rozesílání sociálních dávek 38 milionů korun. Pokud by byl dokončen proces vydávání karet, mohla být roční úspora 250 milionů korun. Přitom jednorázové náklady na zavedení systému elektronického rozesílání sociálních dávek byly jen několik desítek milionů a za vlastní rozesílání dávek stát podle smlouvy neplatí České spořitelně nic,“ tvrdí někdejší ministr. A jak podle Drábka ukazuje státní závěrečný účet, několik set milionů ministerstvo ušetřilo i díky novému informačnímu systému: „Jen za první tři čtvrtletí roku 2012 byla vykázána úspora 70 milionů.“
Až příliš živý problém
Na Úřadu práce navíc panují obavy, zda zrušení sKaret proběhne bez problémů, a to právě kvůli nespolehlivému informačnímu systému. „V počítačovém systému se musí jedním kliknutím a zadáním čísla běžného účtu nastavit změna výplaty. To by nemělo být tak administrativně náročné, otázkou ale je, jak rychlé budou odezvy systému. Ty jsou stále problematické. Někdy se navíc stane, že data, která zadáte, tam druhý den nejsou, takže se to musí velmi pracně dohledávat a zadávat znovu,“ upozornil ředitel Úřadu práce Jeseník Martin Viterna. Úředníci podle něj zřejmě budou muset pracovat dlouhé hodiny přesčas, aby stihli včas zadat čísla účtů, na které bude úřad po zrušení sKaret zasílat klientům peníze, nebo jim eventuálně poslali dávky složenkou.
Podle generálního ředitelství by však situaci mohly vyřešit stovky nových zaměstnanců, jejichž přijetí posvětila vláda a kteří by měli být přijímáni už v průběhu září. „Ti rozšíří řady terénních pracovníků a díky tomu se rozvážou ruce lidem v administrativě, kteří se budou moci věnovat tomu, aby zrušení sKaret proběhlo hladce,“ sdělila mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.
Vladimír Šiška
Jde o statisíce
Úřady práce od loňského září, kdy projekt naostro odstartoval, rozdaly sKarty 277 tisícům lidí. Do konce července přes zelené kartičky proteklo přes 10 miliard korun. Zhruba 4 tisíce příjemců sociální dávek kartu odmítly převzít. Na odbourání sKaret se intenzivně pracuje už od letošního května. Úřady práce je proto již přestaly vydávat.
Lidé, kteří karty mají, chtějí vědět, co bude dál. Na novinky ve vyplácení dávek se ptají na pobočkách úřadů práce a k častým dotazům patří i na jeho call centru. „Z průměrného měsíčního počtu dotazů z oblasti státní sociální podpory, kterých je asi 1 000, se problematiky zrušení nebo vrácení sKarty týká asi 300 dotazů měsíčně,“ odhadla Beránková. „Nejčastěji se klienti ptají, zda už mohou sKartu vracet, jakým způsobem a jak nastavit nově výplatu dávek, kde naleznou příslušný formulář pro vrácení sKarty, jaký je způsob zrušení výplaty přes sKartu, zda musí na úřad osobně, nebo lze změnit i písemnou formou a zda je akceptována změna elektronickou poštou,“ dodala. Protože ale zákon není definitivně schválen, mohou pracovníci úřadu zatím poskytovat klientům jen obecné informace.
Zatím má ústředí Úřadu práce připravený harmonogram akcií, které spustí ve chvíli, kdy zákon o zrušení sKaret schválí Senát a podepíše prezident. Do měsíce by pak například měl ke klientům úřadů práce zamířit dopis, který je vyzve k tomu, aby úřad informovali, kam chtějí dávky nově posílat. A připravuje se také manuál pro příjemce dávek, který by jim měl přechod na staronovou výplatu dávek na jejich účty nebo složenkou usnadnit.
Naprostý paskvil, nebo jen chyba v komunikaci?
Zavedení sKaret od začátku kritizovala Národní rada osob se zdravotním poškozením. Ti neváhali proti sociálním kartám dokonce demonstrovat. Také opoziční ČSSD byly karty trnem v oku – považuje je za slepou uličku. Jejich zavedení prý nikomu příliš nepomohlo. Ovšem - to, že ani systém roztříštěné výplaty dávek na účty u různých bankovních ústavů není ideální, připustil v rozhovoru pro portál ČT24 stínový ministr práce a sociálních věcí ČSSD Roman Sklenák. O tom, jak ho vylepšit, ale spekulovat odmítl: „Já si myslím, že v tuto chvíli nelze přesně říct, jaký by byl optimální postup.“ V resortu práce je podle něj navíc spousta nedořešených věcí, které je třeba vyřešit přednostně. Například je podle Sklenáka třeba posílit aktivní politiku zaměstnanosti.
Od sKaret se postupně odvrátil i nejsilnější koaliční partner – ODS. Už letos v květnu, kdy sněmovna poprvé jednala o senátním návrhu na zrušení sociálních karet, je poslanci ODS nepodrželi. Nakonec tak zůstala v boji o zachování sKaret osamocena pouze TOP 09. I v jejích řadách se však začaly objevovat pochybnosti o celém projektu.
Podle Ludmily Müllerové (TOP 09), dnes již bývalé ministryně práce a sociálních věcí, která ve funkci vystřídala „otce sKaret“ Jaromíra Drábka (TOP 09), byla reforma systému provedena překotně a příliš rychle a lidé na ni nebyli připraveni. „Orientace na jeden bankovní dům – konkrétně na Českou spořitelnu – a překotné povinné zavedení sKarty pro všechny příjemce sociálních dávek nebyly úplně nejšťastnějším řešením,“ hodnotí zpětně Müllerová. Resort podle ní také chyboval v komunikaci, když novinky sděloval veřejnosti.
obrázek
Na druhou stranu je však exministryně přesvědčena, že roztříštěný způsob výplaty dávek, ke kterému se nyní Česko vrací, nemůže fungovat věčně a myšlenka sKaret bude dříve či později znovu vzkříšena. „Já jsem přesvědčená o tom, že by to přineslo úsporu jednak pro stát a jednak pro klienty, kteří pobírají sociální dávky. Pokud by například účty sociální dávek byly chráněny před exekucemi, tak to spousta lidí uvítá a nenechávali by si peníze posílat složenkou,“ uvažuje Müllerová.
A také z praxe, tedy z jednotlivých poboček úřadu práce, a to i tam, kde byli k drábkovo-šiškovu experimentu velmi skeptičtí, začínají přicházet nápady, jak sKartu vzkřísit. „Já bych čipovou kartu vítal a ona by měla smysl v případě, pokud by každý z nás měl kromě rodného čísla číslo sociálního pojištění a na toto číslo by byl evidován přes jednu kartu na úřadu práce, na zdravotní pojišťovně, na dopravním, sloužilo by to pro identifikaci každého člověka apod.,“ řekl portálu ČT24 Viterna.
Jak se tedy zdá, konec sKaret, o kterém má tento čtvrtek hlasovat Senát, nemusí být definitivní. Snad bude jejich renesance úspěšnější než první pokus o jejich zavedení a nepovede jen ke zbytečnému plýtvání peněz ze státní kasy a zmatkům, které příjemcům dávek i úředníkům přidělají jen další starosti.