Štrasburk – Přísnější dohled nad velkými unijními bankami prošel na půdě Evropského parlamentu. Tzv. jednotný bankovní dohled, díky kterému se Evropská centrální banka (ECB) staví do role vrchního kontrolora bankovního hospodaření v eurozóně, má odstartovat už od příštího roku. Vznik tohoto mechanismu je prvním krokem k postupnému vzniku evropské bankovní unie – České republiky se zatím nebude týkat.
Evropský parlament odsouhlasil jednotný dohled nad bankami
Dohodu o požadavcích Evropského parlamentu na transparentní rozhodování a odpovědnost ECB uzavřeli šéfové obou institucí Martin Schulz a Mario Draghi až tento týden. Hlasování v parlamentu proto bylo z počátku zářijové schůze přeloženo až na její konec, tedy na dnešek.
Bankovní dohled je součástí odpovědi EU na krizi, měl by být pojistkou proti nestabilitě bank eurozóny. Dalším stupněm by měl být mechanismus, který by dokázal reagovat na případné další potíže a bankám pomoci. O jeho podobě a vzniku by se měli ministři financí EU bavit v nadcházejících dnech v litevské metropoli Vilniusu.
Krok EP přivítal předseda Evropské komise José Barroso. Připomněl, že představa komise o podobě mechanismu pro pomoc bankám v potížích je na stole od července. „Je zásadní, abychom to dokončili ještě pohotověji,“ uvedl s tím, že vítá podporu, kterou mnozí europoslanci vyjádřili k návrhu, aby se potřebné kroky dokončily ještě za jeho komise.
Nový systém dohledu, který je klíčovou součástí bankovní unie, předpokládá přenesení významných pravomocí bankovního dohledu z národní úrovně na úroveň EU. Týká se přibližně 150 velkých bank zemí eurozóny a zemí, které chtějí být součástí bankovní unie a jednotnému bankovnímu dohledu se podrobit.
Zájmy ECB mohou převážit nad domácími úvěry
Podle ekonoma BH Securities Vojtěcha Bendy ale mohou stávající snahy unie přinést mnohé nové komplikace – zejména problematické vztahy mezi evropským regulátorem a jednotlivými státními kontrolory. „Mluví se o tom, že EU je jeden trh, že to je jedna společná velká ekonomika, kde jsou si všichni rovni, a v okamžiku problémů zájmy konkrétních finančních skupin začínají dominovat nad zájmy států,“ tvrdí Benda.
Podle dosavadních představ mají být velké bankovní ústavy s celkovým objemem nad 30 miliard eur kompletně vyňaty z národního dohledu a přejít pod ECB. „Teoreticky hrozí, že regulátor by se tolik neohlížel na potřeby úvěrového trhu v České republice… Třeba peníze, které by mohly obsluhovat domácí úvěry, by sloužily k záchraně a stabilitě banky ve Francii nebo v Holandsku. Z tohoto pohledu si nemyslím, že je úplně jedno, jestli regulátor sedí v Bruselu, nebo v Praze,“ dodává Benda.
- Vojtěch Benda: „Ono se také může stát, že ty velké banky se budou snažit své dceřiné společnosti, které patří pod státního regulátora, převádět na své pobočky, což by znamenalo, že v tu chvíli všechny peníze, které tam lidi uložili, jsou převedeny pod knihu té mateřské banky v Holandsku, Francii nebo Německu.“
Poslanci dnes posílili požadavky na transparentnost a odpovědnost systému a pověřili Evropský orgán pro bankovnictví vytvořením harmonogramu, jímž by se měly řídit národní orgány. Prosadili také, aby se nečlenové eurozóny mohli účastnit rozhodovacího procesu jako rovnocenní partneři.
Nový systém zahrnuje přenesení významných pravomocí bankovního dohledu z národní úrovně na unijní úroveň, proto europoslanci i jejich národní kolegové v některých členských zemích unie trvali na posílení demokratického dohledu nad rozhodováním centrální banky.
Komentář Vojtěcha Bendy (zdroj: ČT24)