Lublaň/Praha - Slovinsko je opět v centru pozornosti. O dírách v účetnictví jeho bank budou dnes jednat na setkání ve Vilniusu ministři financí eurozóny. Krom toho se objevují také spekulace, že Evropská centrální banka chce přimět Slovinsko k přijetí pomoci od ostatních zemí eurozóny. Do Evropy se tak znovu vkrádá panika důvěrně známá z dob dluhové krize a hrozí, že někdejší postkomunistický rekordman ve sbližování se Západem bude další obětí.
Pomoc pro pátou zemi eurozóny? Ne, děkujeme, vzkazují Slovinci
Spekulace, že se Slovinsko neobejde bez pomoci eurozóny a Mezinárodního měnového fondu, se neobjevují poprvé. Na seznamu problémových zemí měnové unie se země ocitla už letos na jaře, těsně poté, co o pomoc z ciziny požádal Kypr. Obě země totiž spojovala velikost bankovního sektoru – ve Slovinsku odpovídá zhruba 1,5násobku ročního HDP. Podobně jako kyperské banky byly navíc i ty slovinské zatížené špatnými úvěry.
Jenže přes léto se situace uklidnila. Slovinsko začalo plánovat vznik tzv. špatné banky, která by tamní bankovní domy zbavila nesplácených úvěrů. A přišly také pozitivní zprávy o vývoji exportu, který je společně s cestovním ruchem motorem malé slovinské ekonomiky. V meziročním srovnání si vývoz jen v červnu polepšil o 10 %.
Problémy pod kobercem
Bezprostřední rozbuškou, která s příchodem podzimu znovu vyvolala spekulace, že si Slovinsko o pomoc řekne, je uzavření dvou tamních bank. Slovinské ministerstvo financí to oznámilo koncem minulého týdne. Banky jsou sice soukromé, kvůli záruce za vklady ale bude muset země vyplatit střadatelům 1,3 miliardy eur. „Slovinsku sice roste export, aktuální ekonomická výkonnost není tragická, nicméně všichni si po oznámení ministerstva financí uvědomili, že problémy bankovního sektoru nezmizely, ten je dál zadlužený,“ vysvětlil manažer Kanceláře pro Evropskou unii České spořitelny Jan Jedlička.
A bez ohledu na vývoj ekonomiky zůstává alarmující i výše špatných úvěrů. Podle statistik Mezinárodního měnového fondu nesplácí Slovinci každou osmou půjčku. Hůře si ze zemí eurozóny vede už jen Irsko a Řecko, kde podíl špatných úvěrů činí 19, resp. 21 procent. Obě tyto země už přitom v minulosti musely požádat o pomoc ze zahraničí.
Slovinsko se snažilo vyhnout nástupu na jejich vlnu právě tím, že na jaře oznámilo záměr vytvořit tzv. špatnou banku. Ta by od ostatních bank odkoupila nesplácené půjčky, a dodala by jim tak potřebnou likviditu, což by je udrželo nad vodou a umožnilo jejich privatizaci. Slovinsko totiž jako jediná postkomunistická země Evropské unie své banky v 90. letech neprivatizovalo. „Jenže spouštění špatné banky se zadrhává a s tím i vyhlídka na privatizaci bankovního sektoru,“ upozornil analytik Raiffeisenbank Václav Franče. „Trhy jsou z toho nervózní, a proto zřejmě ECB tlačí na to, aby Slovinsko přijalo mezinárodní pomoc,“ dodal.
Alena Bartušek, slovinská premiérka
„My v žádném případě nejsme Kypr. Nepotřebujeme pomoc. Jediné, co potřebujeme, je čas.“ 21. 4. 2013
Bostjan Jazbec, guvernér slovinské centrální banky
„Slovinsko má daleko k žádosti o mezinárodní pomoc.“ 16. 7. 2013
Slovinsko podle vzoru Česko
Do jisté míry to ale může být jen výstražná střelba do vzduchu. Právě urychlená privatizace bankovního sektoru totiž může být klíčem k záchraně Slovinska bez mezinárodní pomoci, tvrdí Franče. A protože tu šance na ni stále je, odhadují analytici Raiffaisenbank, že se země až se 70procentní pravděpodobností nakonec zachrání sama.
Že lze privatizací vyřešit nejednu krizi, ukazují mimo jiné zkušenosti České republiky. Ta se ke svým bankám podobně zachovala koncem 90. let. Ač se to od levicové Zemanovy vlády nečekalo, vybruslila z bankovní krize let 1997/1998 tím, že provedla rychlou sanaci bank a posléze je prodala zahraničním investorům. To později přineslo ovoce. V době finanční krize, kdy řada bank ve světě zkrachovala nebo jim vlády jejich mateřských zemí musely pomáhat, zůstal český bankovní sektor stabilní a obešel se bez pomoci.
V čem tkví nebezpečí státních bank?
„Soukromé banky jsou vlastněné akcionáři, kteří chtějí především zisk a díky tomu na sebe tolik neberou riziko. Stát má jiné priority, například chce úvěrovat nějakou firmu, aby se udržela zaměstnanost. Ten úvěr je ale ve skutečnosti velmi rizikový, a to může vést ke kumulaci špatných půjček,“ vysvětlil Franče.
Eurozóna
Klíčové nicméně bude pro Slovinsko také to, zda se mu podaří uklidnit investory, čemuž ale spekulace o nutné pomoci příliš nenahrávají. „Pokud se investoři začnou překotně zbavovat slovinských dluhopisů, bude pro Slovinsko těžké financovat se i z pohledu běžného výkonu státu,“ varoval Jedlička. Společně se špatnými úvěry bank, které podle odhadů dosahují až 7,5 miliardy eur, což odpovídá téměř 90 % příjmů slovinského státního rozpočtu, by to vytvořilo třaskavou směs, která by nakonec Slovinsko přinutila říct si o peníze zahraničních partnerů.
Když pomoc, tak ne hned
I kdyby k tomu ale došlo, je velmi pravděpodobné, že tuto žádost bude země odkládat, co to jen půjde. Přijetí pomoci totiž nebývá mezi politiky populární. Pomoc totiž bývá spojena s celým spektrem restriktivních opatření, například s drastickým snižováním mezd ve státním sektoru, a tomu se politici snaží do poslední chvíle vyhnout. Před příchodem takzvané trojky ve čtvrtek varoval i nejčtenější slovinský deník Delo.
Například o záchraně Kypru se mluvilo více než rok. Také Irsko, které si o pomoc řeklo v listopadu 2010, a Portugalsko, které následovalo o pět měsíců později, do poslední chvíle tvrdily, že si s dluhy poradí samy.
„Já si nemyslím, že je to tak, že by Slovinsku během pár týdnů došly peníze. Miliardu, dvě na záchranu bank dokáže sehnat samo. Teď se začínáme o Slovinsku znova bavit, nedivil bych se, kdyby fakticky byla nějaká pomoc poskytnuta koncem roku, nebo až počátkem příštího roku,“ odhadl Jedlička. V opačném případě se Slovinsko může stát první z problémových zemí eurozóny, která nakonec z krize vybruslí bez pomoci.
Fakta o Slovinsku
- HDP Slovinska tvoří jen zhruba 0,2 % HDP Evropské unie.
- V roce 2012 se ekonomika Slovinska propadla o 2,3 procenta.
- Státní dluh dosahuje 48 % HDP, v důsledku recese a problémů bankovního sektoru však může podle Institutu mezinárodních financí do roku 2015 vystoupat na 80 %.
- Velikost slovinského bankovního sektoru se odhaduje na 1,5násobek tamního HDP.
- Bankovní sektor v posledních letech utrpěl značné ztráty. Například Nova Ljubljanska banka, která je největším poskytovatelem půjček v zemi, prodělala za loňský rok 275 milionů eur. Šlo přitom již o čtvrtý ztrátový rok v řadě. Nova Kreditna Banka Maribor loni prodělala 205 milionů eur.