Praha - Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů přijdou nejspíš o státní podporu. Senátoři schválili novelu, která ruší příspěvky pro zařízení uvedená do provozu po prvním lednu 2014. Musí ji ještě podepsat prezident. Zákon počítá také s tím, že příjemci dotací budou muset odkrývat své vlastníky. Sníží se i příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů, který spotřebitelé platí v ceně elektřiny.
Senát přiškrtil podporu fotovoltaiky
Návrh zákona o obnovitelných zdrojích má ukončit podporu výroby elektřiny například v solárních elektrárnách, které budou uvedeny do provozu až od 1. ledna příštího roku. Cílem je omezit dopady podpory obnovitelných zdrojů na spotřebitele i na státní rozpočet. V letošním roce jde na tuto podporu kolem 45 miliard korun, z toho téměř 12 miliard ze státního rozpočtu.
Ukončení podpory se netýká vodních elektráren s výkonem do deseti megawattů. A zákon počítá i s přechodným obdobím pro investory, kteří budou mít do konce prosince vyřízená všechna povolení pro nové elektrárny - ti budou peníze dostávat až do konce roku 2015.
Pro zákon dnes hlasovalo 56 přítomných senátorů napříč stranami. Proti byl jen Libor Michálek z Klubu pro obnovu demokracie.
Solárníci: Je to krok zpátky k výrobě energie z uhlí
Solárníci mají nadále platit daň – i když sníženou z 26 procent na 10 procent. Opatření se zástupcům solárních elektráren nelíbí. Veronika Knoblochová, ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace říká: „Propočty ekonomiky fotovoltaických elektráren potvrzují, že již současný tříletý solární odvod v kombinaci s dalšími opatřeními, jako je třeba zrušení daňových prázdnin, posunul návratnost fotovoltaických elektráren na státem garantovaných 15 let.“
Postupným utlumením podpory pro nové obnovitelné zdroje se podle asociace paradoxně podpoří enregie vyrobená spalováním uhlí a plynu. Vlastníci elektráren kvůli dani poukazují na možnost sporů a arbitráží, které státu hrozí. Návrh by měl prý přezkoumat Ústavní soud.
Miloš Cihelka, mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace:
„Největší úskalí vidíme v solární dani, která bude mít obrovský dopad na investice v řádu stovek miliard.“
Součástí schválené novely je i to, aby příjemci dotací museli zveřejňovat své vlastníky. Horní hranice příspěvku má klesnout z 583 korun na 495 korun za megawatthodinu. I to by mělo vést ke zlevnění elektřiny od nového roku. Každá rodina by tak měla na poplatcích za obnovitelné zdroje ušetřit průměrně 350 korun. Zatímco letos dotují domácnosti zelenou elektřinu průměrnou částkou 2 250 korun, příští rok to bude zhruba 1 900.
Solární panely
Na vysoké náklady za elektřinu si stěžují především podniky. Ty tvrdí, že to poškozuje jejich konkurenceschopnost. Podle Pavla Šolce, náměstka ministra průmyslu, tuzemský průmysl platí za obnovitelné zdroje nejvyšší poplatky v Evropě. Například jen v Moravskoslezském kraji, kde hrozí velké propouštění, zaplatí firmy za obnovitelné zdroje ročně přes 5 miliard.
Senátor Petr Gawlas (ČSSD):
„Nutnost hrazení nákladů na podporu obnovitelných zdrojů v ceně elektřiny čím dál více ohrožuje konkurenceschopnost a holou existenci našeho průmyslu.“
Prodej alkoholu jen s koncesí
Senát dnes také schválil novelu živnostenského zákona, která zavádí koncese pro prodejce lihu a lihovin. Jde o jeden z návrhů předložených v reakci na loňskou metanolovou kauzu. Senátoři odsouhlasili také snadnější uzavírání registrovaného partnerství na matrikách. Norma má rovněž sjednotit okruh lidí, kteří budou oprávněni nahlížet do dokumentů uložených na matričních, obecních a krajských úřadech.
Svaz obchodu a cestovního ruchu normu považuje za zbytečnou. „Naše stanovisko se nemění. Zákon je podle nás zcela nadbytečný a k ničemu,“ sdělil prezident svazu Zdeněk Juračka. Svaz prý chtěl přísnější omezující podmínky pro prodejce lihovin – prodej tvrdého alkoholu by například byl umožněn jen subjektům, které jsou zároveň plátci DPH. Nynější podoba zákona je ale podle Juračky „tupá“ a pouze zvýší administrativní zátěž podnikatelů.
Ve čtvrtek Senát zamítl doprovodné daňové zákony, bez nichž nemůže od 1. ledna správně fungovat nový občanský zákoník. Stalo se tak hlavně proto, že ve stejném balíku bylo osvobození dividend od daně a zvýhodnění investičních fondů. Ministr financí v demisi Jan Fischer teď bude hledat řešení na ministerstvu i na vládě. Termíny pro zákonné opatření jsou podle něj krajně napjaté. Nevyloučil ani možnost, že by se účinnost kodexu odložila.
GALERIE
videogallery_371249