Berlín/Atény - Německá kancléřka Angela Merkelová si ještě loni na podzim pohrávala s myšlenkou vyloučit Řecko z eurozóny. Ve své nové knize to napsal bývalý člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Lorenzo Bini Smaghi. O odchodu své země z eurozóny prý uvažoval také někdejší italský premiér Silvio Berlusconi.
Podle Smaghiho prý Merkelová ještě loni zvažovala odchod Řecka z eurozóny
V knize s italským názvem Morire di Austerita, volně přeloženo Odříkáním ke smrti, autor píše, že Merkelovou nakonec přesvědčily příliš vysoké náklady, které by odchod Řecka z eurozóny znamenal pro Německo. Pak se prý Merkelová svou vahou postavila za řeckou koaliční vládu, která vzešla z voleb v červnu minulého roku.
Finanční televize CNBC knihu bývalého člena vedení ECB hodnotí jako naprostou senzaci. Ve výmluvně nazvaném článku „Kiss-and-tell“ Bini Smaghi podle ní hovoří o tom, co se za dobu svého působení v ECB dozvěděl - a co si měl zřejmě nechat pro sebe. Poodhaluje prý tajemné machinace, jichž se evropští politici dopouštěli v době finanční krize.
Vale eurozóně prý chtěl dát i Berlusconi
Bini Smaghi rovněž tvrdí, že i bývalý italský premiér Silvio Berlusconi zvažoval odchod své země z eurozóny, a to na podzim roku 2011, tedy krátce předtím, než byl donucen rezignovat. Právě jeho pohrávání si s myšlenkou opustit eurozónu prý jeho odchod z vlády uspíšilo.
Berlusconi tehdy údajně o svých plánech na opuštění společné evropské měny dokonce hovořil s Merkelovou a s tehdejším francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Bini Smaghi se podle řeckého listu Kathimerini například i domnívá, že odchod jakékoliv země z eurozóny by měl zničující dopady na její zbývající členy.
Smaghi, který je původem z Itálie, v knize kritizuje přijímání úsporných opatření coby cesty k hospodářskému oživení. Podle něj jsou důsledkem „neschopnosti demokracií rychle reagovat přiměřenými prostředky na problémy, jimž čelí vyspělé ekonomiky“. Úsporná opatření podle něj přispěla k nespokojenosti a desintegraci společnosti.
Italský úředník byl součástí šestičlenné výkonné rady ECB v letech 2005 až 2011, a byl tudíž zasvěcen také do zákulisních jednání v době hospodářské krize.