Praha/Ostrava - Moravskoslezští horníci budou odpoledne v Ostravě protestovat proti snižování mezd a propouštění. Nelíbí se jim, že se společnost OKD rozhodla pro výrazné škrty a chce jim srazit výplaty až o dvacet procent. Navíc zvažuje uzavření nejvíc ztrátového dolu Paskov, kde však v současnosti pracuje více než 2 500 zaměstnanců a 500 lidí z dodavatelských firem.
Horníci potáhnou na ostravské Prokešovo náměstí
Podle informací předsedy Sdružení hornických odborů OKD Jaromíra Pytlíka by mělo přijít asi tisíc lidí ze šachet a otázkou je, kolik přijde sympatizantů horníků a lidí z ostatních odborových svazů. Na začátku září, kdy byla demonstrace oznámena, se její účast odhadovala od několika stovek po několik tisíc lidí.
„Jenom ze šachet by to mělo být 1 000 lidí. Když ještě připočtu kolegy z Mostecké uhelné, ostatní odborové svazy a občany, počítám, že Prokešovo náměstí zaplníme,“ uvedl Pytlík.
Protestní pochod hornických odborů nazvaný Za zachování pracovních míst a slušnou mzdu začne v 15:00 u stadionu Bazaly, odkud se průvod vydá k Prokešovu náměstí. Tam má od 15:30 demonstrace pokračovat proslovy. Právě na náměstí ještě nedávno sídlilo vedení těžební společnosti OKD. Od září se ale přesunulo na Důl Darkov.
„Pořád věříme, že i přes složitost situace dosáhneme v kolektivním vyjednávání oboustranně přijatelného kompromisu,“ prohlásil mluvčí OKD Marek Síbrt. „Mrzí nás, že je demonstrace naplánovaná zrovna na zítřek, kdy zasedá představenstvo naší mateřské společnosti v Amsterodamu a většina managementu společnosti v Ostravě nebude,“ dodal pak v pondělí a zároveň připomněl, že se vedení společnosti přestěhovalo do Karviné na Důl Darkov a ostravská budova je víceméně prázdná.
Být horníkem již není takové terno, jako tomu bývalo za minulého režimu - více zde.
GALERIE
Důl Darkov zdroj: OKD
V novém návrhu kolektivní smlouvy na roky 2014 až 2018 těžební společnost počítá s omezením odměn a benefitů. Odborům se ale plán nelíbí, a jednání proto trvají déle než rok. Na jedné straně stojí odboráři, kteří hájí zájmy horníků. Na druhé vedení firmy argumentující špatnými hospodářskými výsledky. Zástupci OKD ale tvrdí, že jejich návrh počítá se zachováním mzdových tarifů a omezení se dotkne jen benefitů nebo odměn. To ale může podle odborářů dělat u některých horníků až třetinu mzdy.
Návrh OKD
- snížení prémií o 20 procent
- zrušení příplatků na dovolenou a Vánoce
- snížení příspěvků na penzijní připojištění a životní pojištění
- omezení poukázek na volnočasové aktivity
Kdo může za nepříznivý stav firmy?
Hlavním viníkem špatného hospodaření je podle předsedy Odborového svazu pracovníků hornictví Jana Sábela management OKD, který „neadekvátně reagoval na situaci na trhu způsobenou rozvojem těžby břidlicových plynů ve Spojených státech a z toho plynoucího dovozu levného uhlí do Evropy, ale také plýtval prostředky, nakupoval neúměrně drahé stroje a přeplácel vrcholové vedení“. Prostředky na řešení krize by tak údajně měl přinést majitel firmy Zdeněk Bakala. „Když mohl vysát z OKD byty, měl by se teď také starat,“ řekl na adresu Bakaly Sábel. „Ať si na to půjčí,“ dodal.
Ceny uhlí: Prvně růst, potom pád
Z počátku roku 2011 došlo k záplavám v Austrálii, která je významným producentem koksovatelného uhlí. To způsobilo razantní nárůst cen a OKD začala vydělávat a investovat. Odborníci však neví, zda se neinvestovalo příliš. Odboráři tvrdí, že se nakupovaly příliš drahé stroje – například německé, které byly několikanásobně dražší než české, a ne úplně vyhovující. Německé firmy neznaly detailně české podloží. Od roku 2011 se ceny začaly opět vyrovnávat a klesly zhruba o polovinu, což mělo na OKD silně negativní dopad.
GALERIE
videogallery_372126
OKD však podle Síbrta v letech 2007 až 2012 investovala do svého rozvoje a modernizace zhruba 27 miliard korun: „Bez těchto prostředků by v současnosti těžba v ostravsko-karvinském revíru s mimořádně náročnými geologickými podmínkami již pravděpodobně neprobíhala. Doly by byly uzavřené, nebo v nich probíhal útlum. Firma by tak nemohla dávat práci téměř 13 tisícům svých zaměstnanců.“ Dodal, že na daních a dalších poplatcích navíc firma v letech 2004 až 2012 odvedla do veřejných rozpočtů téměř 36 miliard korun.
Důl Paskov na Frýdecko-Místecku, jehož uzavření se v poslední době zdálo stále pravděpodobnější, ale zůstane v provozu minimálně do konce roku 2014. Nadále však platí, že varianta ukončení provozu zůstává ve hře, vedení NWR totiž považuje provoz dolu za příliš nákladný. Čistá ztráta vlastníka černouhelné firmy OKD činila v prvním pololetí téměř 400 milionů eur (zhruba 10 miliard korun).
V minulém týdnu přitom přišel server iDNES s tím, že vláda připravuje pro Ostravsko záchranný plán. Navrhuje snížení cen elektřiny pro největší průmyslové podniky, převzetí Paskova nebo odložení povinných investic do ekologie. Plánem, který vypracovalo ministerstvo průmyslu s krizovou skupinou pro řešení situace v kraji, by se měla vláda začít zabývat už tento týden.
Fotogalerie: Ocelové srdce republiky potřebuje bypass
GALERIE
Nad Ostravou se stahují mračna, tvrdí někteří. Jiní zas věří ve světlejší zítřky. Pravdou je, že těžební věže slouží už jen jako symbol dříve prosperujícího města.
UZAVŘENÍ PASKOVA BY MĚLO DOPAD NA CELÝ REGION
Společnost OKD má zhruba 13 000 vlastních zaměstnanců (k tomu další tisíce agenturních pracovníků), a patří tak k největším zaměstnavatelům v Moravskoslezském kraji. Na její provozy jsou navíc navázány další tisíce pracovních míst v dodavatelských firmách.
V koksovnách OKK, o jejichž prodeji NWR jedná se dvěma potenciálními zájemci, pracuje zhruba 700 lidí. Noví provozovatelé mají údajně zájem provoz koksoven zachovat.
Důl Paskov má přes 2 500 vlastních zaměstnanců. Pokud se jeho prodej nezdaří, nejpravděpodobnější možností dalšího postupu je uzavření. Jak již dříve sdělil ČT mluvčí OKD Vladislav Sobol, nemuselo by to nutně znamenat propuštění lidí, kteří na dole pracují. Firma počítá s tím, že velká část pracovníků by byla převedena na jiné doly v ostravsko-karvinském revíru, podobně jako tomu bylo při uzavření dolu Dukla v roce 2007.
Jak ale dříve připustil finanční ředitel NWR Marek Jelínek, nepodaří se převést všechny zaměstnance. To je údajně „největší téma“, na němž teď vedení pracuje. Uzavření dolu Paskov tak vyvolává obavy ze zvýšení nezaměstnanosti v celém regionu a prohloubení sociálního napětí.
Proč se musí důl Paskov uzavřít?
Kvůli vysokým nákladům. Majitel tvrdí, že těžba na tomto dolu je drahá a technologicky náročná – mají to na svědomí jednak komplikované geologické podmínky a jednak skutečnost, že důl Paskov je vůbec nejhlubším dolem OKD. Vytěžená tuna uhlí tak stojí více, než za kolik se prodá na trhu, což negativně ovlivňuje hospodaření OKD.
„Problém dolu Paskov je v tom, že jeho nákladovost je zhruba dvojnásobná oproti průměru celého OKD. A při dnešních cenách je jeho provoz neudržitelný, to je prostě fakt. A zároveň náš předpoklad je, že se ceny uhlí dramatickým způsobem v dohledné době nezvýší,“ konstatoval finanční ředitel NWR Jelínek.