Praha - Premiér v demisi Jiří Rusnok po dnešním jednání vlády razantně odmítl, že by stát finančně vypomohl společnosti OKD, která chce zavřít Důl Paskov. OKD včera oznámilo, že důl uzavře už příští rok. Pokud by ale prý pomohl stát, mohl by Paskov fungovat až do roku 2018. To ale Rusnok odmítl. „My nebudeme jako česká vláda z peněz českých daňových poplatníků platit žádné dluhy soukromých vlastníků této firmy,“ prohlásil premiér v demisi.
Rusnok na Důl Paskov nedá ze státních peněz ani korunu
Těžební gigant New World Resources (NWR) se včera rozhodl uzavřít Důl Paskov na Frýdecko-Místecku už 31. prosince 2014. NWR vlastní důl prostřednictvím společnosti OKD. Mluvčí OKD přitom připustil, že pokud by se stát podílel na sociální těžbě, mohl by důl fungovat až do roku 2018. Premiér v demisi dal ale jasně najevo, že na záchranu dolu státní peníze nedá: „Rozhodně nebudeme zítra kupovat ani OKD, ani Důl Paskov, nebudeme ho ani přebírat za korunu.“
Vlastnické poměry Dolu Paskov
Důl Paskov vlastní společnost OKD. Ta je stoprocentně vlastněna firmou NWR se sídlem v Amsterodamu. Tato společnost pak téměř ze dvou třetin patří skupině BXR, ve které má zhruba poloviční podíl podnikatel Zdeněk Bakala.
Důl Paskov
Premiér v demisi zdůraznil, že OKD je soukromá firma a zodpovědnost za situaci Dolu Paskov je proto jedině na bedrech jejích vlastníků. Vládě navíc zákon zakazuje, aby finančně pomáhala jedné soukromé firmě.
Rusnok nicméně dodal: „Nás samozřejmě tíží osud této firmy v tom smyslu, že tam pracuje několik tisíc lidí.“ Odstupující premiér uvedl, že vláda by se měla postarat o lidi, kteří by zůstali bez práce.
OKD: Nechtěli jsme, aby nás stát zachraňoval
A právě hrozba ztráty práce pro stovky lidí byla podle OKD i motivací, proč společnost nabídla, že v případě pomoci státu by mohl důl fungovat až do roku 2018. „Není to tak, že bychom žádali o nějaké miliardy,“ vysvětlil v Ekonomice ČT24 člen představenstva OKD Petr Jonák. Společnost prý vnímala společenskou poptávku po tom, aby se zavření dolu kvůli nezaměstnanosti oddálilo. V takovém případě by byla firma ochotna se podělit o ztráty. Pokud by ale ztráty zůstaly na současné výši, kdy ročně OKD na Dole Paskov prodělá 1,5 miliardy, není prý dál firma schopná důl provozovat.
Mluvčí OKD Marek Síbrt:
„Jsme soukromé firmy a je naším úkolem provést restrukturalizaci, která se nám mimochodem zatím velmi daří a dále v ní pokračujeme. Podaří-li se nám vyřešit otázky úspor v oblasti personálních nákladů a budoucnost Dolu Paskov, bude z OKD opět stabilizovaná firma, která bude v regionu nadále zaměstnávat tisíce lidí.“
Vláda v demisi se nebrání ani dalším jednáním s vlastníky dolu. Už příští týden by se s nimi měli sejít zástupci z jednotlivých ministerstev. Schůzky se zúčastní i prezident Zeman. Ten se dnes pustil do podnikatele Zdeňka Bakaly, který důl částečně vlastní.
Když stát nepomůže, pomůže unie?
Pokud tedy finančně nepřispěje stát, mohly by být ve hře ještě evropské peníze. Na možnost požádat o dotace na útlum poukázal šéf hornických odborů OKD Jaromír Pytlík: „Němci nebo Rumuni to tak udělali. Nevím, jestli to tak můžeme taky udělat, jestli ještě je ta možnost.“ Před dvěma roky například podle dokumentů EU Brusel umožnil poskytnout státní pomoc polskému uhelnému sektoru. Plán pro roky 2011 až 2015 počítá s celkovým rozpočtem 2,45 miliardy zlotých.
Vyjádření mluvčího Zdeňka Bakaly:
„Pan Zdeněk Bakala jako vlastník méně než třetiny spol. OKD věří v úspěch jednání mezi managementem OKD/NWR a odbory. Pan Bakala situaci pozorně sleduje a je přesvědčen o nutnosti restrukturalizace, o které management firmy v těchto dnech jedná.“
V Dole Paskov pracuje zhruba 3 000 lidí, přičemž 2 500 je vlastních zaměstnanců OKD a 500 pracuje pro dodavatelské firmy. Pokud by se skutečně důl uzavřel už příští rok, zůstalo by tady jen několik set pracovníků. Ti by do roku 2015 zajišťovali technicky útlum dolu.
Zatím se neví, kolik lidí by nakonec přišlo o práci. OKD by totiž mohlo některé zaměstnance přesunout na jiné své doly. Zatím ale není jasné, kolik horníků k tomu bude ochotných. Ti, kteří se s OKD nedohodnou, dostanou podle Jonáka odstupné ve výši 12 měsíčních platů.
Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík doufá, že se podaří do karvinské oblasti umístit větší část horníků. „Problém budou ti, co nebudou chtít, a ti, co jsou ze vzdálených oblastí, z okrajových částí Frýdecko-Místecka, Vsetína, Kopřivnice. Ta vzdálenost už je větší, takže by to mohl být problém,“ dodal.
GALERIE
videogallery_372856