Srbsko - Vesnička Donja Lokosnica na jihu Srbska se touto dobou začíná barvit do ruda. Může za to sklizeň paprik. Kapie i chilli papričky tu místní suší přímo na svých domech. Pro zhruba 300 domácností je sběr paprik hlavním zdrojem příjmu. Každá domácnost ročně produkuje kolem 2 až 3 tun paprikového koření. Na jeho jeden kilogram je přitom zapotřebí 10 kilo čerstvých paprik. A těm se tu opravdu daří.
Když se srbská vesnička zbarví do ruda, začínají paprikové žně
Rudá vesnice, jak ji místní přezdívají, je dobře známá po celém kraji. Během sezony se všichni její obyvatelé věnují jediné práci - sběru a sušení červených paprik. Každou sezonu jich obec vyprodukuje až tisíc tun. Odrůdy těchto paprik prý původně pochází z Turecka.
„Turci si jejich semena uchovávali pro další sazbu a tato tradice se zachovala. Takže tahle semena se nedají koupit, a my si je proto taky schováváme pro příští úrodu,“ říká jeden z obyvatel Ljubisa Ničić.
Čerstvé plody se ručně navlékají na provázky a zavěšují na speciální konstrukce nebo přímo na domy. Sušení paprik na slunci je podle místních obyvatel tradice stará čtyři století. Hranislav Ilić vysvětluje: „Klimatické podmínky pro pěstování paprik jsou tady velmi dobré. Potřebují teploty kolem 35 až 40 stupňů a vláhu. Nejlépe se jim daří v přírodních podmínkách, protože zkrátka potřebují slunce a déšť.“
Papriky z této části Srbska se taky využívají k výrobě Ajvaru - tedy tradiční srbské čalamády. „Tento druh papriky se může použít na všechno, ale Ajvar je z něj nejlepší. Z žádných jiných druhů není tak dobrý. Tyto jsou prostě nenahraditelné,“ myslí si Ilić.
Tamní Ajvar se tak stal nejlepším místním produktem a před několika lety pro něj obec dokonce získala ochrannou známku. Doma vyráběný se obecně považuje za nejlepší, protože jen ruční loupání a odstraňování semen zajistí čistou chuť bez mírně nahořklé pachuti slupky papriky.