Praha – Už deset let nám v peněženkách nechrastí desetníky a dvacetníky. Česká národní banka se je v roce 2003 rozhodla stáhnout z oběhu. Byly prý nepraktické, jejich výroba zase drahá a koupit už se za ně skoro nic nedalo.
Desetníky a dvacetníky už 10 let neplatí, doma jich pořád máme tuny
„Desetihaléře a dvacetihaléře přestaly plnit funkci oběživa, byly to mince na jedno použití. ČNB je stále vyráběla a dávala je do oběhu, ale z oběhu už se zpátky nevracely. Zůstávaly v domácnostech v obchodech a cizinci je vyváželi v kapsách do ciziny,“ říká Jaroslav Moravec, ČNB.
Když lidé dvacetníky a desetníky vraceli, vybralo se asi 150 milionů kusů mincí, které vážily asi 100 tun. Jenže podle Moravce se těchto mincí vyrobilo 1,7 miliardy kusů, což představuje 1200 tun materiálu. Zásoby, které ČNB po stažení mincí vybrala, byly demonetizovány, zničeny a hliník se prodal do šrotu. Zdaleka se ale nevybraly všechny mince, ty tak stále mají lidé doma.
V roce 2008 přestal platit i padesátihaléř, ten se ale stále dá v bance vrátit, a to až do konce srpna 2014.
Haléř zavedl císař František Josef I. v rámci reformy roku 1892, když Rakousko-Uhersko hledalo náhradu za krejcary a zlatky. Původ této mince je ale mnohem starší. Drobná stříbrná mince se razila již ve 13. století v mincovně ve městečku Hall am Kocher ve Švábsku. Latinsky se nazývala denarius hallenses, odtud německy heller a následně česky haléř. Na českých územích se pak haléř poprvé objevil ve druhé polovině 14. století.
Rozhovor s Jaroslavem Moravcem z ČNB (zdroj: ČT24)