Praha - Evropská unie chystá nový standard, který upraví množství vody ve splachovacích nádržích na záchodech a pisoárech. Oproti současným 6-11 litrům, kterými splachuje většina českých záchodů, by to znamenalo omezení o necelou polovinu. Návrh EU bude mít formu doporučení, nikoli povinné normy, a vychází ze závěru výzkumu, jak ušetřit na kontinentu s pitnou vodu.
EU chystá neotřelou úsporu vody - méně na splachování v záchodech
Není to vtip. Příští týden Brusel skutečně představí plán, který reguluje velikost záchodových nádrží. Za zdánlivě bizarním návrhem ale leží racionální úvaha. Evropská komise vychází ze studie z roku 2009, dle které našimi záchody „proteče“ zhruba čtvrtina celé vodní spotřeby domácnosti.
Brusel počítá s tím, že kdyby pětina prodejců záchodů a pisoárů získala pro svoje kolektory „ekolabel“ - zásobníky by byly na 3,5 až maximálně 5 litrů vody - ušetřilo by se na spotřebě pitné vody až 2 500 litrů na každý jeden evropský záchod ročně. Každý pisoár řídící se tímto doporučením by ušetřil okolo 210 litrů vody ročně.
Plán, který má být komisí představen příští týden, počítá s dobrovolnou účastí výrobců sanitárních zařízení. Ti, kteří se zavážou dodržet doporučení EU, obdrží oficiální ekologický certifikát, který spotřebitelům dokáže nejen ekologickou vhodnost záchodů, ale i jistotu nižších nákladů na vodu. Průměrný evropský záchod totiž použije na jedno spláchnutí okolo 11 litrů, což je dle přibývajících čísel silně neefektivní. „Nejde nám jen o ekologii; chceme i ušetřit peněženkám občanů,“ tvrdí mluvčí komisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika.
Jakkoli nejnovější návrh EU může působit jako „zelená ortodoxie“ Bruselu, trend šetřit vodu rozhodně není evropským unikátem. Spojené státy už v roce 1992 přijaly zákon o energiích, který určil stejný americký standard pro objem zásobníků na toaletách, o který nyní usiluje Evropa, a omezil je na šest litrů vody. K podobným číslům se dostala i část států západní Evropy vlastní cestou. Nizozemské – a brzy i francouzské a portugalské - úřady zakázaly instalaci nádrží s objemem nad šest litrů. Stejné nařízení platí i ve Velké Británii, která zároveň zvýhodňuje prodejce menších nádrží.
Přestože se odborníci shodují na ekologické prospěšnosti celého návrhu, z kritičtějšího křídla se ozývají i hlasy, podle kterých jde o zbytečné plýtvání evropských peněz na další „nesmyslnou“ regulaci. EU za studie o využití odpadní vody v domácnostech už utratila přes dva miliony korun. „Je to nehorázné vyhazování peněz. Unie by se neměla plést do toho, co se děje za záchodovými dveřmi lidí,“ píše například člen anglické euroskeptické strany UKIP Paul Nutall.
Plýtvá jen blbec
Čeští politici naopak iniciativu komise chválí. „Plýtvá jen blbec a jen blbec se snaze zamezit plýtvání směje,“ kritizuje UKIP europoslanec Jan Březina. Spolu s Vladimírem Špidlou se Březina shoduje na vhodnosti unijního ekolabelu. „Nikoho do ničeho to nenutí. Je to jen doporučení pro výrobce, které je navíc potřebné. Pitná voda je strategická surovina a je nezbytně nutné ji chránit,“ řekl na dotaz webu ČT24 Špidla. Optimistický byl i zástupce ODS Miroslav Ouzký, dle kterého se doporučení „může zdát jako šílené, ale je nutné.“
Připraveni by měli být i velcí výrobci sanitární techniky. „S novými standardy pro všechny druhy splachování na toaletách nemáme problém,“ píše v prohlášení Ladislav Dvořák, ředitel společnosti Laufen CZ, která vyrábí sanitární techniku JIKA. Dvořák s použitím ekolabelů dopředu počítá, a to nejen na novinky, ale i na starší úsporné záchody.
S nadšením českých spotřebitelů se však dle vedoucího právní poradny servisu pro spotřebitele dTest Lukáše Zeleného úspornější zásobníky nesetkají. „Ekolabely by se u nás musely pořádně zpropagovat. Lidé se musí dozvědět o míře úspory, kterou jim ekologičtější záchod přinese. To se ale předpokládám nestane a vzhledem ke spíše chladnějšímu vztahu Čechů k ekologii neočekávám ani větší zájem o označené záchody,“ uzavírá.
Ekologické úspory unie se domácnostem zřejmě nevyhnou i v dalších oblastech. EU totiž zrovna projednává stažení větších elektrických spotřebičů, které spotřebovávají „zbytečné množství energie“, z trhu. Po odstranění klasických žárovek, které více hřejou než svítí, teď mají přijít na řadu vysavače.
„Od září 2014 se v Evropě budou prodávat pouze vysavače se spotřebou do 1600 wattů. Od roku 2017 pak bude povoleno pouze 900 wattů,“ píše Frankfurter Allgemeine Zeitung. Podle deníku bylo omezení velikosti vysavačů odsouhlaseno státy EU v minulých týdnech a rozruch to nevzbudilo ani mezi výrobci, protože většina dnešních typů již standardně odpovídá požadavkům, které unie od příštího roku prosadila.
„U větších vysavačů se bude snižovat příkon. To znamená, aby motor podal stejný výkon, bude muset pracovat na víc otáček. Tím však hrozí jeho přehřátí a rychlejší opotřebení,“ obává se pro Týden.cz odborník z Mechaniky Praha Jan Karel. Výrobci se ale příliš nebojí. „Spotřebitelé by změnu neměli pocítit,“ tvrdí vedoucí servisu společnosti Zelmer Jakub Škrobánek. Podle něj budou nové vysavače vyráběny podle předpisů EU a do jejich výkonu by se neměla nastavená omezení nijak promítnout.
Přesto se však praktický prodej vysavačů promění. „Průměrný příkon vysavače, který se u nás prodá, je mezi 1000 a 2200 wattů. Lidé si totiž často myslí, že příkon je výkon, a jdou po nejvyšším čísle. I proto je nejvyšší podíl prodaných vysavačů právě nad 1600 wattů,“ tvrdí tisková mluvčí společnosti DATART Jana Choroušová.