Miliardové projekty pro Ukrajinu, ale žádná EU, zní ultimátum z Kremlu

Moskva - Rusko hodlá nabídnout Ukrajině ekonomické projekty za miliardy dolarů, pokud Kyjev na konci listopadu nepodepíše asociační dohodu s Evropskou unií. Údajná rusko-ukrajinská spolupráce by se mohla týkat energetiky, leteckého průmyslu, či dokonce kosmonautiky. Podle agentury RIA Novosti to uvedl poradce prezidenta Vladimira Putina Sergej Glazjev, jenž sbližování s Ukrajiny s evropskou osmadvacítkou dlouhodobě kritizuje.

Moskva podle Glazjeva plánuje nabídnout Kyjevu projekty, které „významně zvýší kapacitu ukrajinské ekonomiky, která se stane více různorodou, vědecky podloženou a stabilní“. Velké plány prý existují zejména v jaderné oblasti. „Země bude moci vyrábět palivové tyče pro své jaderné elektrárny s využitím ruských technologií,“ uvedl Putinův poradce. Navýší se ale i spolupráce v letectví či kosmonautice. Rusko a Ukrajina by například mohly společně vyrábět letouny Antonov.

Kyjev hodlá uzavřít smlouvu o přidružení k EU a s ní i dohodu o zóně volného obchodu, na summitu států Východního partnerství 28. a 29. listopadu ve Vilniusu. Ruský Kreml tento záměr tvrdě kritizuje a dává jasně najevo, že sblížení Ukrajiny s Bruselem se negativně odrazí na úrovni rusko-ukrajinského obchodu. Namísto toho Moskva Ukrajině navrhuje větší zapojení do bezcelní zóny s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem.

Již v srpnu poradce ruského prezidenta prohlásil, že podepsání dohody s EU bude pro Ukrajinu „sebevražedné“. Vyvolá totiž okamžité zpřísnění celních pravidel pro zboží putující do Ruska. Na začátku října pak zase předpověděl, že po sblížení s Evropou stihne Kyjev rána za ranou. Už příští rok bude prý muset Ukrajina vyhlásit státní bankrot, padne vláda a následovat budou těžké sociální otřesy.

Běžní Ukrajinci pohlíží spíše západním směrem

Prezident Viktor Janukovyč ruské vábení odmítá, souběžné členství v obou celních uniích není technicky možné. Ukrajinská veřejnost však vidí lepší perspektivu v celním svazku s EU. Vytvoření zóny volného obchodu, které je součástí asociační dohody s EU, schvaluje 47 procent Ukrajinců, celní svazek s Moskvou jen 34 procent. Pětina dotázaných pak nemá podle říjnového průzkumu na věc jasný názor.