Konec sKaret: Spořitelna žádá po vládě přes 200 milionů

Praha - Česká spořitelna bude chtít po ministerstvu práce a sociálních věcí za předčasné zrušení projektu sKaret jako náhradu celkem 203,8 milionu. Prvotní informace serveru IHNED.cz následně potvrdila sama spořitelna. Uvedenou částku podle ní měl vyčíslit nezávislý odborný posudek. Dle původní smlouvy měla mít banka sKarty na starosti do ledna 2024. Dosud ji celý systém stál zhruba 300 milionů.

„Společnou prioritou je, aby lidé dostávali do úplného zrušení systému výplat dávky řádně a včas. Nutné náklady na zajištění služeb požadovaných v soutěži a ve smlouvě ministerstvem práce a sociálních věcí vyčíslil nezávislý odborný posudek na 203,8 milionu korun,“ vysvětlil generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka po dnešní schůzce s ministrem práce Františkem Koníčkem.

Nakolik finální dohoda nakonec zatíží státní pokladnu?

Spořitelna bude podle Kysilky v jednáních o vyrovnání za sKarty „dávat přednost řešení dohodou“. V minulém týdnu přitom ministr tvrdil, že „ještě není zdaleka po právní stránce jasno“, že bude muset jeho resort České spořitelně platit náhradu za zrušení sKaret. Rovněž prohlásil, že pokud někdo nějaké kompenzace chce, musí je umět vyčíslit v souladu se smlouvou.

Česká spořitelna
Zdroj: isifa/Euro
Autor: Siebert Martin

Koníček zároveň dodal, že smlouva se spořitelnou jasně stanovuje podmínky, kdy je možné kompenzace uplatňovat. Podle ministra by resort musel změny projektu či jeho ukončení zapříčinit. Zákon, který systém sKaret ruší, navrhli ale senátoři, zatímco ministerstvo tuto normu neprosazovalo. V případě, že by se finanční nárok prokázal, měl by ho posoudit nezávislý ekonomický znalec.

Obhájce projektu, bývalého ministra práce a sociálních věcí, přitom jednání České spořitelny nepřekvapuje. „Ukazuje se, že zrušení sKaret bylo chybným krokem a je to odpovědnost všech poslanců, kteří hlasovali pro jejich zrušení,“ prohlásil Jaromír Drábek (TOP 09).

Zrušení sKaret odhlasovali poslanci v srpnu letošního roku. Jednání předcházely dlouhé koaliční spory. Projekt sKaret pak má být definitivně ukončen 30. dubna 2014, kdy spořitelna sKarty „vypne“ a účty k nim zruší. Úřady práce měly minulý týden začít lidem rozesílat dopisy, jak mají dál postupovat. Plastikovou kartu má asi 277 000 lidí.

Video Konec sKaret
video

Konec sKaret

Projekt sKaret

Podle původních záměrů ministerstva práce a sociálních věcí měly sKarty fungovat k distribuci sociálních dávek, zvažovala se i možnost využít je do budoucna k výplatě penzí. Deklarovaným cílem bylo ušetřit náklady spojené s výplatou sociálních dávek. Celý projekt odstartoval v loňském roce pod vedením tehdejšího ministra práce Jaromíra Drábka, provozovatelem se stala Česká spořitelna.

Projekt ovšem již několik měsíců sklízel kritiku ze strany občanských iniciativ, rady postižených, odborů, ombudsmana i Úřadu pro ochranu osobních údajů. Vláda nakonec souhlasila s tím, že jejich platební funkce bude použita jen pro dávky v hmotné nouzi, aby se zamezilo jejich zneužívání. Ještě loni parlament stihl schválit novelu, která umožňuje vyplácet podporu v nezaměstnanosti a pěstounské dávky i těm, kteří nevlastní sKartu.

V květnu pak vláda doporučila současné ministryni Ludmile Müllerové (TOP 09) ukončení projektu poté, co odmítla její návrhy na úpravu systému. Proti sKartám se začal stavět i předseda vlády Petr Nečas; stát, úřady práce ani Česká spořitelna z nich podle něj žádný prospěch nemají. Vydělává na nich prý už jen firma, která dodává platební systém pro Českou spořitelnu. V září pak celý projekt definitilně pohřbil prezident Miloš Zeman, když podepsal zákon, který zavedení kontroverzních karet zrušil.