Česko po dotacích z EU neumí čerpat ani miliardy z Norska

Praha – Téměř 132 milionů eur, v současném kurzu tedy přes 3,5 miliardy korun, může Česko získat z tzv. norského fondu a fondu Evropského hospodářského prostoru. Jenže přestože pětileté dotační období, na něž jsou miliardy z Norska, Islandu a Lichtenštejnska k dispozici, končí už v roce 2014, Česko zatím nevyčerpalo téměř nic. Hrozí proto, že o část peněz z fondů naše země přijde.

Z norských fondů může Česko financovat projekty z různých oblastí. Peníze mohou pomoci třeba k zachování kulturního dědictví, ochraně ohrožených dětí nebo rozvoji zkrácených pracovních úvazků. Financovat z nich lze také vědecké projekty nebo i některá opatření v justici, například zavádění alternativních trestů. Peníze mají pomáhat hlavně v oblastech, které jsou dlouhodobě podfinancované. V minulém dotačním období se o granty z fondů podělilo 142 tuzemských projektů.

Jenže z patnáctky programů zatím odstartovaly pouze dva, v rámci kterých Česko rozdělilo necelých 20 milionů korun. První z programů je určen na technickou podporu, tedy na přípravu projektů nebo účast zástupců organizací, přes které mají peníze k žadatelům o dotace téci, na mezinárodních seminářích a konferencích. Z druhého s názvem „Podpora důstojné práce a tripartitního dialogu“ se financuje například rozvoj nových komunikačních strategií odborů. Kdy bude možné začít posílat peníze na konkrétní projekty nebo alespoň přijímat žádosti o dotace z dalších programů, zatím nedokáží koordinátoři s jistotou říci.

„Program Dejme (že)nám šanci, financovaný z norských fondů, jsme oficiálně zahájili v září a podle reakcí očekáváme velký zájem o podporu. Zájemcům ale zatím bohužel nedokážeme říct, kdy budou moci žádost podat,“ řekl portálu ČT24 ředitel Nadace Open Society Fund Praha Robert Basch. A důvod? „Ministerstvo financí coby národní kontaktní místo doposud nepodepsalo s Nory dohodu o programu,“ vysvětlil.

Ministerstvo financí
Zdroj: ČT24

Když stát kritizuje sám sebe

S kritikou ministerstva financí nepřichází kvůli norským fondům ale zdaleka jen neziskový sektor. Už v září si na jeho nečinnost stěžovalo na svém webu také ministerstvo kultury. Poukazovalo například na to, že od odboru zahraniční pomoci ministerstva financí nedostalo některé potřebné dokumenty. Šlo hlavně o metodické pokyny pro předkládání a hodnocení žádostí o granty. Od té doby se situace posunula jen málo, vyzvat zájemce o dotace k podávání žádostí resort kultury stále nemůže.

"Konkrétně dnešního dne (pátek 15. listopadu – pozn. red.) odbor zahraniční pomoci ministerstva financí poskytl ministerstvu kultury 'Pokyn pro vyhlášení výzev', na základě kterého bude možné upravit původní texty výzev, které připravilo ministerstvo kultury a 'Pokyn pro žadatele o grant'," uvedla mluvčí resortu kultury Anna Ješátková. Až bude text výzev hotov, je třeba jej ještě poslat ke schválení do bruselské kanceláře, která má norské fondy na starost. Teprve třicet dní poté, bude moci ministerstvo kultury výzvy vyhlásit a začít přijímat žádosti o dotace.

To ale není zdaleka vše, co měl správce státní kasy zařídit, aby se vůbec mohlo poskytování grantů z norských fondů rozjet. „Dokončena není ani tzv. notifikace programu u Evropské komise. Dle sdělení ministerstva financí budou přesnější informace k dispozici koncem listopadu,“ doplnila Ješátková. O co konkrétně v případě notifikace jde? Podpora projektů z veřejných peněz je v Evropské unii s ohledem na ochranu hospodářské soutěže obecně zakázána. Aby bylo vůbec možné dotace čerpat, musí každá země získat od komise výjimku z tohoto zákazu.

Vzhledem k přetrvávajícím nedodělkům tak muselo ministerstvo kultury očekávaný termín výzvy pro zájemce o granty k podávání žádostí opět posunout. Zatímco ještě v září doufalo, že se to podaří do konce letošního roku, teď mluví teprve o začátku roku 2014.

Příjemci grantů se zapotí

Projekty, které získají grant, je sice třeba dle regulí fondů dokončit až do roku 2016, i tak jsou ale už termíny napjaté a hrozí, že se peníze z norských fondů nepodaří vyčerpat. „Realizace projektů v relativně krátkém období cca 1,5 roku bude mimořádně náročná a složitá. Úspěšně mohou být realizovány pouze projekty, které budou dostatečně kvalitně připraveny a budou mít zkušený management,“ upozornila Ješátková. Největší problémy s čerpáním peněz lze podle insiderů čekat hlavně u velkých rekonstrukčních projektů.

Dotace z norských fondů a fondů Evropského hospodářského prostoru může čerpat 15 zemí střední a jižní Evropy. Na léta 2009 až 2014 je v nich k dispozici celkem 1,79 miliardy eur. Největší část – 578 milionů eur – ukousne z peněz Polsko. Na Česko připadá čtvrtá největší suma. Cílem poskytování dotací je snižovat ekonomické a sociální rozdíly napříč Evropským hospodářským prostorem, který kromě členů Evropské unie tvoří ještě Norsko, Lichtenštejnsko a Island. „Nejen finanční prostředky, ale i know-how z Norska jsou přitom unikátní příležitostí pro českou společnost,“ zdůraznil Basch.

Resort financí: Chyba není u nás

Ve skluzu oproti plánu byl resort financí už pod vedením Miroslava Kalouska (TOP 09). Tehdy ministerstvo tvrdilo, že za zpoždění nemůže. Chyba údajně vznikla na straně dárců, kteří ve druhé polovině roku 2012 vznesli nové požadavky na spolufinancování projektů. V podobné rétorice resort pokračuje také pod taktovkou Jana Fischera.

„Zpoždění vzniklo již na samotném počátku vyjednávání na úrovni všech přijímajících států s donory. Tato skutečnost měla zásadní dopad na pozdější podpis Memorand o porozumění a zpožděné zahájení přípravy implementace,“ sdělil mluvčí resortu Ondřej Šrámek s tím, že kritiku neziskovek a ministerstva kultury považuje za neoprávněnou. „Stále je reálné, že prostředky svěřené České republice se podaří vyčerpat, a to i u stavebních projektů,“ dodal.

Že část viny leží i na donorech, přiznal portálu ČT24 také zdroj z norské ambasády. Oficiální stanovisko nicméně velvyslanectví odmítlo poskytnout s tím, že je v celé věci pouze pozorovatelem.

Jak ale ukazují data z dalších zemí, které mohou o dotace žádat, mnohým z nich se daří počáteční zpoždění dohánět mnohem lépe než Čechům. Například Slovensko už vyhlásilo sedm výzev. Ve fondech má přitom k dispozici mnohem méně peněz než Česko. Vyhrazeno mu je pouze 81 milionů eur. Rychleji čerpá také Polsko, které už mezi žadatele rozdělilo téměř 3 miliony eur.

Norský fond a fond Evropského hospodářského prostoru fungují od roku 2004 a státy EHP jejich prostřednictvím de facto „platí“ za benefity, které jim plynou z volného přístupu na jednotný trh EU. Největší část peněz na granty pochází z Norska. To pro období 2009 až 2014 poskytlo veškeré peníze do norského fondu, tedy 800 milionů eur, a od Norů pochází také 95 % z 988 milionů eur, které má nyní k dispozici fond EHP.