Ženeva – Strašáka mezinárodního obchodu zvaného protekcionismus se nepodařilo oslabit ani v roce 2013. Nejvíc letos uplatňovalo ochranářskou politiku Rusko, těsně za ním skončilo sousední Bělorusko. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila služba pro monitorování obchodu Global Trade Alert (GTA).
Rusko bylo letos přeborníkem v obchodním protekcionismu
Součástí ochranářské politiky jsou různá opatření, od omezování počtu zahraničních pracovníků po státní podporu těžby surovin, zemědělství či výroby letadel. Rusko podle GTA využilo 78 podobných nástrojů a na odhalených protekcionistických praktikách po celém světě se podílelo zhruba z jedné pětiny. Na ochranářských politikách dvaceti největších ekonomik světa G20 má dokonce až třetinový podíl.
Výsledky jsou o to zajímavější, že Rusko se v roce 2012 stalo členem Světové obchodní organizace (WTO). „Ruská politika hospodářské restrukturalizace není nic jiného než silný mix nekontrolovatelného subvencování a agresivního protekcionismu,“ prohlásil profesor Švýcarského institutu pro mezinárodní ekonomiku a koordinátor GTA Simon Evenett. „Podle těchto údajů není Rusko ukázkovým dítkem procesu přistoupení k WTO,“ míní Evenett (více o vstupu Ruska do Světové obchodní organizace zde).
WTO sice také sleduje protekcionismus, avšak průzkum GTA je mnohem širší, protože zahrnuje i nové formy ochranářské politiky, které zatím nespadají do působnosti pravidel WTO vypracovaných před dvěma desetiletími.
S protekcionistickou politikou největší země světa zřejmě hned tak neskončí. Spojila svou obchodní politiku s Běloruskem a Kazachstánem, aby dohromady vytvořily jednotnou celní unii. Tento nově vzniklý obchodní blok se letos podílel na globálním protekcionismu 33 procenty. Prezident Vladimir Putin se nyní snaží přemluvit také Ukrajinu, aby se k ruské celní unii připojila (více o ekonomickém sbližování Moskvy a Kyjeva čtěte zde).
Zpráva GTA rovněž ukázala, že Brazílie, Indie, Japonsko a Evropská unie jsou dohromady zodpovědné za zhruba čtvrtinu světového protekcionismu.