Kalousek: Dotace zmrazené nejsou, ale hrozba tu pořád je

Praha -  Česko má další problémy s čerpáním evropských dotací i s jejich špatnou kontrolou. Podle Mladé fronty DNES dokonce Evropská unie pozastavila přísun financí do Operačního programu podnikání a inovace a Regionálního operačního programu Střední Čechy až za 100 miliard korun. To ale odmítá bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Ten v Interview Daniely Drtinové konstatoval, že aktuálně žádný program pozastaven není, přestože tato hrozba zde existuje vždy. Budoucí vláda chce současný stav zlepšit a efektivnější využívání evropských fondů stanovila jako jednu ze svých priorit.

„Komise zjistila několik problémů, které je třeba vyřešit, než bude možné proplácet další projekty,“ oznámila mluvčí komise Annemarie Huberová. Jsou tak prý zmrazené dotace v Operačním programu podnikání a inovace, které má na starosti ministerstvo průmyslu. To ale odmítá Miroslav Kalousek. Hrozba dočasného pozastavení existuje, ale aktuálně podle něj není ani jeden operační program pozastaven. „Není pravda, že byly pozastaveny programy, a avizovaných sto miliard to nemůže být ani teoreticky, protože určitou část peněz už Evropská komise proplatila,“ reagoval Kalousek.

Peníze lze využít jinde, vzkazuje ministerstvo

Podle ministerstva financí by takový krok Evropské unie pouze znamenal, že případné zastavené peníze může stát použít jinde. „Úprava čerpání projektů ze strany Evropské komise neznamená, že bychom o peníze přišli, lze je využít při čerpání na jiné projekty,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Ondřej Šrámek.

Evropská komise českým úřadům ale vzkázala, že byly zjištěny nedostatky v řídícím a kontrolním systému. Za to podle Kalouska může především špatný výběr projektů v daných programech a pak také rozhodování krajských politiků. Chyby podle něj vznikaly i při výběrových řízeních, která Kalousek překřtil na „úmyslné manipulace“. Komise také úřadům vytýkala, že auditoři před rokem 2013 nepodléhali ministerstvu financí, ale řídili se pokyny hejtmanů.

Miroslav Kalousek
Zdroj: Ondřej Deml/ČTK

Potenciální hrozba, že Česká republika o dotace přijde, dle Kalouskova názoru visí ve vzduchu vždycky už jenom proto, že Evropská unie svá pravidla v tomto ohledu zpřísňuje.  V roce 2012 například problémy s čerpáním postihly 17 zemí z evropské sedmadvacítky, podotkl.

Česko přišlo „jen“ o deset miliard, čerpání peněz z EU zrychluje

Česku se ale loni podařilo výrazně zrychlit čerpání peněz z evropských fondů. Nenávratně přišlo jen zhruba o deset miliard korun. Nedávné odhady přitom mluvily až o trojnásobku. I tak je Česko v čerpání prostředků z bruselské pokladny stále pozadu. Zatím získalo jen asi polovinu toho, na co má nárok. Aktuální čísla ze začátku ledna ukazují, že se podařilo vyčerpat necelých 400 miliard, tedy ani ne polovinu. V evropském měřítku je to podprůměrný výsledek.

Dotační období 2007 - 2013

  • Celkem: 808,1 mld. Kč
  • Vyčerpáno: 385,5 mld. Kč
  • OP Doprava 148,41 mld. Kč
  • OP Životní prostředí 125,46 mld. Kč
  • OP Podnikání a inovace 79,56 mld.

Nejvíc peněz směřovalo do dopravy - stavěly nebo modernizovaly se z nich silnice a železnice. I životní prostředí má u Evropské unie prioritu například v podobě protipovodňových opatření nebo ekologicky šetrnějších zdrojů výroby energie. Pomyslnou třetí příčku má podpora konkurenceschopnosti tuzemských podnikatelů. Na závěrečné sčítání je ale ještě čas do konce roku 2015.

A s problémem se chce proto poprat i nově vznikající vláda. V její koaliční smlouvě patří evropským dotacím čelní místo v kapitole Priority. Plány jsou ale zatím hlavně obecné - expertní krizové týmy, jednodušší systém nebo účinnější kontrola.

A jak smlouva, tak kandidátka do čela zodpovědného ministerstva pro místní rozvoj zdůrazňují, že organizační struktura čerpání i jeho kontrola se musí změnit. „Ten systém tak, jak funguje teď, je tak složitý, že udělat v něm chyby není vůbec žádný problém, takže i ten systém je třeba zjednodušit,“ dodala kandidátka na ministryni pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO).

Analytik Transparency International Jiří Fiala

„Myslím, že se velmi málo hovoří o efektivitě čerpání těch prostředků. (…) Velmi často se opomíjí to, zda ty prostředky jsou čerpány efektivně a zda skutečně patří k národním prioritám například podpora golfových hřišť. (…) V tomto ohledu by měla politická reprezentace mnohem zodpovědněji definovat, jaké jsou skutečné národní zájmy.“

V takové snaze by vláda zřejmě uspěla i u opozice. Podle Kalouska by Česku pomohlo, aby se dál snižoval počet operačních programů, kterých doteď bylo 24. „Devět programů, o kterých rozhodla Rusnokova vláda, je sice významná redukce, ale podle mého názoru stále tak minimálně o čtyři programy víc, než je nezbytné,“ podotkl bývalý ministr financí.

V minulých letech se ale nabízené peníze investovat nedařilo z několika důvodů. Operačních programů je u nás hodně a samotné projekty pak bývají mnohdy špatně zpracované. Navíc Česko opakovaně řeší podezření z korupce. Na další programové období, na léta 2014 až 2020, by měla mít Česká republika k dispozici asi 20 a půl miliardy eur - tedy něco přes 550 miliard korun. Peníze z Bruselu mají v příštích letech pomoct hlavně ekonomickému růstu, zaměstnanosti a spolupráci mezi regiony.