Praha - Americká centrální banka Fed čekala téměř sto let na to, než do jejího čela mohla k 1. únoru usednout žena. A jelikož byl víkend, Janet Yellenová začala svou éru a první pracovní den fakticky až dnes. Jde přitom o klíčovou pozici v nejvlivnější centrální bance světa, tudíž jakékoliv vyjádření Yellenové (resp. šéfa Fedu) má sílu rozhýbat, nebo naopak zpomalit burzy napříč kontinenty.
Světovými trhy začne hýbat žena - Janet Yellenová
Yellenová je přitom jako žena mezi šéfy centrálních bank v menšině. Ke konci roku bylo mezi zhruba 180 šéfy jen 14 žen a z vyspělých zemí mají guvernérku banky pouze Rusko a Izrael. To ale zřejmě nic nezmění na síle jejího slova. „Ta dáma má velice dobrou pověst jako odbornice, jako manažerka a je velmi zkušená. Pokud má nějaká žena všechny předpoklady dobře vykonávat tuto funkci, tak je to rozhodně ona,“ vysvětlila už dříve Eva Zamrazilová, vrchní ředitelka České národní banky.
Skutečnost, že jde o první ženu ve funkci, zatím přitahuje spíš pozornost médií než jejích budoucích partnerů. „Dnes je například guvernérkou Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová. A v řadě rozhodnutí byla tvrdší než muži a nikdy neměla problém s respektem. Yellenová je podobný typ,“ soudí ekonomická novinářka Lenka Zlámalová. „Víc žen v takovýchto funkcích je rozhodně ku prospěchu,“ myslí si i analytik poradenské firmy Deloitte Luděk Niedermayer.
Jak dopadl její předchůdce?
V uplynulých osmi letech vládl Fedu Ben Bernanke. List The Wall Street Journal (WSJ) však upozornil, že šedesátiletý finančník opouští Fed méně populární než jeho předchůdce Alan Greenspan. Se způsobem, jakým Bernanke banku řídil, souhlasí podle průzkumu Gallupova ústavu 40 procent Američanů, zatímco v případě Greenspana to bylo 65 procent.
Ben Bernanke
Ondřej Jonáš, investiční bankéř
„Myslím, že historikové budou k Benu Bernankemu shovívaví, protože na americkém kontinentu dosáhl toho, čeho nebylo dosaženo v Evropě – konsolidace bankovního sektoru, rekapitalizace bank, vyčištění jejich aktiv a nastartování hospodářského růstu.“
Bernanke, který dříve působil jako profesor na renomované Princetonské univerzitě, se chce nyní údajně věnovat psaní a přednáškám na ekonomická témata. Doufá rovněž, že bude mít více času na čtení a sledování baseballových zápasů. Dnes navíc nastoupil do prestižního washingtonského „think tanku“ Brookings Institution, kde bude působit jako expert na ekonomiku a měnovou politiku.
Bernanke se stal guvernérem banky 1. února 2006. Americká ekonomika během jeho působení v čele Fedu prošla nejhorší recesí od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Fed byl proto nucen přistoupit k mimořádně uvolněné měnové politice zahrnující nízké úrokové sazby i rozsáhlé nákupy dluhopisů.
Podle kritiků však tyto kroky neposkytly ekonomice výraznější podporu a pouze zvýšily inflační rizika a vytvořily nebezpečí vzniku bublin na akciovém trhu či trhu s bydlením. Bernankeho zastánci naopak tvrdí, že tyto kroky zabránily pádu ekonomiky do ještě horší krize a že inflace stále zůstává příliš nízká.
-
Václav Franče, Raiffeisenbank: "Prezidentovi G. W. Bushovi se mnoho věcí nepovedlo, ale jedna přece – jmenovat místo A. Greenspana do čela Fedu B. Bernankeho. Již v té době měl Bernanke renomé jednoho z největších odborníků na inflační cílování a Velkou depresi z 30. let. Tehdy se psal rok 2006 a ještě nevěděl, jak záhy svoji znalost Velké deprese využije. Když se v roce 2008 začal světový finanční systém bortit jako domeček z karet, tak Fed bezprecedentními záchrannými operacemi a injekcemi likvidity zabránil jeho úplnému zhroucení."
GALERIE
videogallery_413830
Jaká práce na Yellenovou čeká?
Úkolem Yellenové tak nyní bude zajistit hladký průběh utlumování programu na podporu ekonomiky. Fed na svém posledním zasedání ohlásil snížení nákupů dluhopisů o 10 miliard dolarů měsíčně. Stále však bude každý měsíc do ekonomiky prostřednictvím těchto nákupů pumpovat 65 miliard dolarů. Banka navíc podporuje hospodářský růst téměř nulovými úrokovými sazbami. „Čeká na ni nesmírně těžký úkol… Udržet současnou politiku podle mě nebude možné,“ míní Niedermayer.
„Je velice zajímavé sledovat její názory z minulosti, kde se zdá, že je více připravená propíchnout bubliny, které na finančních trzích vznikají. Oproti Benu Bernankemu, který by spíš čekal, až prasknou, a uklízel po nich,“ dodává investiční bankéř Ondřej Jonáš. Naplno se přitom bude mít Yellenová možnost předvést na příštím zasedání Federálního výboru pro volný trh, které se má konat v polovině března. A i když je nyní velmi předčasné mluvit o jejím odchodu, funkční období Yellenové vyprší 3. února 2018.
Janet Yellenová
- Sedmašedesátiletá Yellenová už působila například jako šéfka Federální rezervní banky v San Franciscu nebo předsedkyně Rady ekonomických poradců v Bílem domě za Billa Clintona.
- Její muž George Akerlof získal Nobelovu cenu za ekonomii a prohlásil, že podíl na ni má i ona.
- Sama získala řadu ocenění, například prestižní cenu Adama Smithe, kterou uděluje Nadace pro ekonomické vzdělávání.
- Řada institucí ji ocenila i za schopnost poměrně přesně předpovídat vývoj ekonomiky. Upozorňovala například na nebezpečí bankovního systému ještě před vypuknutím krize.
- Narodila se v newyorské čtvrti Brooklyn, v roce 1971 získala doktorát z ekonomie na Yaleově univerzitě.