Praha – Ceny v lednu rostly nejpomaleji za poslední více než čtyři roky. Meziroční inflace se v prvním měsíci roku propadla na 0,2 procenta z prosincové hodnoty 1,4 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu. Za poklesem stojí podle ekonomů zejména levnější energie, naopak vliv listopadových intervencí zatím hodnotí jako nevýrazný. Podle některých analytiků však zásah centrální banky svůj cíl splnil, protože bez něj by se ceny snížily ještě více, a česká ekonomika by se tak dostala do deflace.
Česká ekonomika v lednu jen těsně unikla deflaci
„Za lednovým vývojem cen stojí na jedné straně pokles cen energií a na druhé straně slabší koruna, která na počátku roku vedla k přecenění řady ceníků. K tomu se přidaly sezonní vlivy růstu některých potravin,“ shrnul hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Například elektřina meziročně zlevnila o 10,5 procenta a zemní plyn o 9,1 procenta.
„Efekt intervencí ČNB se zatím nijak výrazněji neprojevuje, nadále převažují dlouhotrvající dopady nízké poptávky,“ uvedl analytik České spořitelny Ľuboš Mokráš. Zato hlavní ekonom Patria Finance David Marek míní, že bez intervencí by česká ekonomika pravděpodobně sklouzla do deflace.
Na nejnovější čísla reagoval i guvernér Miroslav Singer, podle kterého se znovu potvrdila správnost rozhodnutí centrálních bankéřů oslabit korunu. Singer dodal, že v současnosti není zapotřebí politiku banky měnit.
DO SPOTŘEBNÍHO KOŠE PŘIBYL TABLET
Statistici upozornili, že lednovou míru inflace počítali podle pozměněného spotřebního koše. Mezi tisícovku sledovaných položek nově zařadili tablet či přehrávač Blu-ray a některé nové typy automobilů. Ze seznamu se naopak vytratil osobní počítač či digitální videokamera. ČSÚ se těmito pravidelnými obměnami snaží jít s dobou a v inflaci zohledňovat nejnovější zvyky spotřebitelů. Naposledy se obsah koše měnil loni.
Česká národní banka spustila v listopadu devizové intervence právě proto, aby popohnala inflaci k vyšším hodnotám. Obávala se totiž, že bez zásahu by mohlo dojít k poklesu cenové hladiny, tedy deflaci. ČNB nákupem velkého množství eurových deviz oslabila korunu na 27 CZK/EUR a avizovala, že na této úrovni hodlá domácí měnu držet nejméně do začátku roku 2015 (čtěte víc).
Cenová hladina pravděpodobně začne růst už v následujících měsících. „Předpokládáme, že počínaje únorem se inflace bude vlivem slabé koruny postupně zvedat a od srpna se již bude nacházet nad dvěma procenty,“ sdělil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
GALERIE
videogallery_417846
Analytik Komerční banky Jiří Škop upozornil, že centrální bankéři v lednu očekávali o něco rychlejší růst cen ve výši 0,4 procenta. „Odchylka však není tak výrazná, aby donutila centrální banku k novým krokům, například k posunutí cílové úrovně kurzu k 28 CZK/EUR,“ myslí si Škop. Ani podle analytika ČSOB Petra Dufka by nižší inflace zatím neměla vést k novému zásahu centrální banky s cílem ještě víc oslabit korunu.
Guvernér ČNB Miroslav Singer začátkem roku v České televizi uvedl, že právě lednová inflace bude prvním směrodatným údajem o dopadu intervencí na ekonomiku. Prosincové ceny bývají totiž ovlivněny předvánočními marketingovými akcemi prodejců (čtěte víc).
Zeman i Klaus intervence odmítli
ČNB zahájila devizové intervence 7. listopadu 2013 a od té doby za to čelí kritice některých politiků, části odborné komunity i veřejnosti. Kroky centrálních bankéřů kritizovali současný prezident Miloš Zeman (čtěte víc) i jeho předchůdce Václav Klaus (více zde). Naproti tomu někdejší premiér Jiří Rusnok prohlásil, že rozhodnutí bankovní rady rozumí a věří tomu, že intervence českému hospodářství ve střednědobém výhledu prospějí (čtěte víc).
Bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a ekonom společnosti Partners Pavel Kohout je přesvědčen, že banka měla jiné možnosti, jak situaci řešit, z nichž „každá byla lepší než to, co udělala“ (čtěte víc).
Události o inflaci (zdroj: ČT24)