Keller: Lidé se bojí mít děti a to znemožňuje fungování sociálního státu

Karviná - Chudobou je v Česku ohroženo více než 1,5 milionu lidí. Nejvíce se s nedostatkem peněz potýkají senioři, matky samoživitelky a nezaměstnaní, shodli se hosté speciálu ČT24 Chudoba zblízka. Jak by mohl stát takovým lidem pomoci? Podpořit rodiny, aby měly děti, které by pomohly narovnat podlomený penzijní systém. Dalším úkolem nové vlády je najít recept na nezaměstnanost, která trápí mimo jiné i Karvinsko, kde je nyní bez práce skoro 13 procent obyvatel.

„Když budeme dobře bojovat s nezaměstnaností, vyřešíme i některé sociální problémy,“ domnívá se poradce ministra financí Jaroslav Ungerman. Na Karvinsku je bez práce přes 23 tisíc lidí. Problém ale je, že se tady utlumuje těžba a práce stále ubývá. Náměstek primátora Karviné Petr Bičej se zlobí, že stát nedělá dost pro to, aby zdejším lidem pomohl: „Karviná je použitá lehká děva. Když se náš region hodil, tak tady lidi dřeli jako koně.“ Teď se ale o osud zdejších prý nikdo nestará. Podle něj je proto třeba do regionu přilákat investory a lidi zaměstnat. 

Sociolog Jan Keller:

„Dvacet let tady vládla ideologie, že všechno vyřeší neviditelná ruka trhu a že ten, kdo je chudý, a ten, kdo je bez práce, si za to vlastně může sám, protože je líný a nesnaží se. Jsou snad na Karvinsku lidé línější než v Praze?“

Podle poslankyně ODS Lenky Kohoutové sice nemůže stát sám dát všem lidem práci, může třeba ale rozhodnout o výstavbě infrastruktury v regionu, což by logicky mohlo místní zaměstnat. Podle Kohoutové je také třeba, aby vlády nezvyšovaly náklady pro domácnosti tím, že by třeba zatížily ceny elektřiny. Protože právě tyto náklady jsou pro lidi ohrožené chudobou klíčové. Mohl by také podle jejího názoru pomoci zákon o sociálním bydlení.

Dávky jen na tři děti?

Petr Bičej vidí problém regionu i v tom, že v některých sociálně vyloučených lokalitách je nezaměstnanost téměř stoprocentní. Podle něj často v takových místech žijí rodiny s mnoha dětmi, které vyrůstají v kultuře, kde „není návyk na práci“. „Stát musí říct, že nelze dále rodit děti do kultury chudoby,“ myslí si. Navrhoval by proto, aby se vyplácely dávky třeba jen na tři děti. 

To ale odmítl sociolog a lídr kandidátky ČSSD do Evropského parlamentu Jan Keller: „Naše republika nemá problém s tím, že by rodiny měly osm dětí. Naše republika má problém s tím, že je dětí málo, že mladí lidé mají strach mít děti. Mají strach, že neutáhnou vlastní domácnost. Problém je v tom, že vymíráme a to podlamuje penzijní systém a znemožňuje fungování sociálního státu.“  

Ohroženi chudobou jsou právě i mnozí důchodci. Vláda jim ale teď slibuje valorizaci důchodů. Ta by měla od roku 2015 probíhat stejným způsobem jako před zásahem kabinetu Petra Nečase. „Důchody budou od ledna 2015 opět zvyšovány o 100 procent nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy,“ oznámila včera ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová. (Více čtěte ZDE.) 

Za hranici příjmové chudoby se v Česku považuje roční příjem ve výši 116 tisíc korun, tedy kolem 9,5 tisíce měsíčně. Česká republika si přitom ve srovnání s ostatními zeměmi EU co do počtu lidí ohrožených chudobou stále vede relativně dobře. Podle údajů Eurostatu za rok 2012 u nás chudoba či sociální vyloučení hrozí 15 procentům obyvatel, tedy asi 1,6 milionu lidí. To je společně s Nizozemskem nejnižší podíl v rámci celé osmadvacítky, kde je chudobou či sociálním vyloučením ohroženo necelých 25 procent obyvatel (čtěte víc).

Série speciálů ČT24 Zblízka se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním problémům. Předchozí díly se zabývaly například hazardem (čtěte zde), metanolovou kauzou (čtěte zde) nebo nezaměstnaností (čtěte zde). 

Speciál ČT24: Chudoba zblízka