Praha - Na dvoudenní konferenci o budoucnosti palestinské ekonomiky v Praze se ukážou jak zahraniční investoři a podnikatelé, tak i představitelé Palestinské samosprávy a tamního soukromého sektoru. V české metropoli je taky bývalý britský premiér Tony Blair. Hlavní cíl je jasný: pomoci rozvoji palestinské ekonomiky.
Jak pomoci palestinské ekonomice, řeší v Praze i Blair
V Praze se koná konference o palestinské ekonomice (zdroj: ČT24)
Bývalá šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová a britský expremiér se snaží dát dohromady nové podnikatelské projekty na palestinských územích. „Ekonomika má taky politický dopad. Nejde jen o zvyšování HDP a pracovní místa,“ prohlásil Blair.
Palestinské hospodářství roste o povzbudivých 6 procent, přesto se bez masivní zahraniční pomoci neobejde. Velmi dobře to je vidět v oblasti Kufr Aqab, která uvízla mezi Palestinou a Izraelem. Na první pohled jde o běžné palestinské město, ve skutečnosti je to ale území nikoho.
Pět a půl kilometru čtverečních sice patří pod Východní Jeruzalém, který ovládá Izrael, jenže od něj ho odřízly tuny betonu bezpečnostní bariéry. A na její nesprávné straně uvízlo na 60 tisíc Palestinců s izraelskými doklady. „Jako Palestinci platíme daně izraelské vládě. Za to je Izrael zodpovědný za městské služby. Ve výsledku ale nedostáváme nic,“ podotkl jeden ze zdejších obyvatel Manaf Abbás.
Odvoz odpadků vázne, silnice se rozpadají a každá oprava se táhne měsíce. Jeruzalémská radnice se obává o bezpečnost svých techniků na území Palestinců. Osmadvacetileté architektce Daně Džubranové tu nejvíc vadí znečištění a nepřítomnost policie. „V noci tu chodí ozbrojené skupiny, které střílejí,“ říká.
Všude kolem zatím kupodivu vypukl stavební boom. Ceny bydlení jsou několikanásobně nižší než v Jeruzalémě. „Neexistují tu žádné úřady, žádný stavební dohled. Jakmile se uvolní nějaký pozemek, hned se staví,“ konstatoval stavební podnikatel Rifat Alijan.
Jasné není ani to, na které straně skončí Kufr Aqab, až jednou mezi Palestinou a Izraelem vznikne konečná hranice. Do té doby zůstane místo pravou anarchií mezi ostře sledovanými dělicími čárami.