Praha/Brusel – Hluboká krize Evropské unie je krizí identity; v bankách jsou miliardy, ale sociální systémy nefungují, zdůraznil v exkluzivním rozhovoru pro Otázky Václava Moravce předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, představitel Strany evropských socialistů (PES), což je druhá nejsilnější frakce v EP. Duch společného řešení problémů se proměnil v boj národních zájmů, konstatoval. Podle něj musí evropské instituce delegovat co nejvíce možného rozhodování na národní a lokální úroveň, aby si vydobyly větší důvěru lidí, o které jde v Unii především.
EU pečuje o banky, ale myslet má na lidi, míní šéf europarlamentu
„Když jsem sem před dvaceti lety přišel, nikdy bych si nebyl představil, že se dostaneme do krize, jakou dnes máme. EU je ve velmi hluboké krizi, Evropa ve velmi špatném stavu,“ prohlásila hned v úvodu hlava europarlamentu. Vidí její podstatu spíše v hospodářském vývoji Evropy. Problémy jednotlivců v EU stále představují otázky důchodu, nezaměstnanost, sociální jistoty, budoucnost dětí. „O to se nikdo nestará. Máme miliardy v bankách, ale lidi nemají práci. Myslím, že jde o krizi identity, musíme se ptát, když jsou banky důležitější než lidé, k čemu mně jako člověku EU je,“ poukázal na krizi priorit.
Unie se podle Schulze v posledních letech fascinujícím způsobem rozvíjí, poukázal na její rozšíření o řadu států včetně České republiky. Hospodářské velmoci jako třeba Němci a Francouzi se stále považují za velmi silné. Schulz ale vypíchl, že jsou silné jen v rámci Evropy. Mimo ni už ve srovnání třeba s Čínou, Indií nebo USA jsou to malé země.
Nadnárodní demokracie je v plenkách
Podle Schulze jsme stále na začátku budování nadnárodní demokracie. Už několik desetiletí funguje po rozpadu Východního bloku v řadě evropských zemí parlamentní demokracie. „Ale když přesuneme pravomoci z Prahy do Bruselu, potřebujeme najednou Evropský parlament. Že jsme za 6 let nedosáhli všeho, co jsme chtěli, není nutné považovat za selhání, ale je třeba volat po vyšší efektivnosti,“ míní Schulz.
- „Musíme lidem říkat: Volte kandidáty pana X nebo paní Y, protože příští Evropský parlament rozhodne o příštím šéfovi exekutivy v Evropě. Nynější evropské volby budou tedy srovnatelné s národními, protože doma parlament vybírá vládu, a tak to bude nyní u voleb do Evropského parlamentu.“
Eurozóna se musí proměnit
Šéf Evropského parlamentu vidí jako nutnou strukturální proměnu eurozóny. V jejím rámci funguje jednotná měna, jedna centrální banka a jeden hospodářský prostor. To má společné třeba se Spojenými státy, kde ovšem o záležitostech společného hospodářského prostoru pro dolar rozhoduje jedna vláda. „My máme jeden prostor, jednu měnu, jednu centrální banku a 19 vlád, které mají fungovat na principu jednomyslnosti. To nemůže fungovat, to musíme změnit,“ tvrdí Schulz. Nesmí to ale vést k rozštěpení Evropy na země eura a ty ostatní, dodává jedním dechem s tím, že pomyslné dveře musí zůstat otevřené.
Rozhodování na národní a lokální úroveň delegovat v co největší míře
Nelze čekat několik let na změnu smluv, existuje nyní v rámci Evropy řada problémů, která prostě do té doby nepočkají. Nezaměstnanost, sociální rozdíly, investice do digitální infrastruktury, továren a škol je nutno řešit dnes. Schulz zdůrazňuje nabytou zkušenost z 11 let v pozici starosty města v Německu. „Čím blíž je nějaké rozhodnutí občanům, tím přijatelnější pro ně je. V Lisabonské smlouvě tomu říkáme subsidiarita a to musíme využívat. Cokoli lze regionálně, lokálně nebo národně řídit, musíme dělat právě na té úrovni, nikoliv v Bruselu,“ poukazuje Schulz. Nelze lidem v evropských zemích upírat participaci na rozhodování, pak začnou evropskému projektu více věřit.
Předseda europarlamentu Martin Schulz v OVM:
„Když jsem byl před 20 lety zvolen do Evropského parlamentu, byla rétorika šéfů vlád taková, že 'já teď jedu do Bruselu, abych řešil společně s ostatními problémy'. Dnes ale říkají 'jedu do Bruselu, abych hájil zájmy své země', což jinými slovy znamená 'zájmy mé země jsou v Bruselu pod útokem'. Je to takový boj všech proti všem, to je duch, který nyní v Evropě máme a který nás tolik oslabuje.“
Banky se mají zachraňovat samy, ne z daní obyčejných lidí
Šéf europarlamentu rovněž klade důraz na jasná pravidla pro finanční trhy. „Jedno pravidlo bude, že banky zachraňují banky. Ne že daňoví poplatníci zachraňují banky,“ konstatuje Schulz. Bankovní fond, do něhož se bude přispívat jako na pojistku proti potížím některé z bank, nebude sycen ze státních rozpočtů, ale z bank samotných. To považuje předseda europarlamentu za klíčový projekt. „Banky v Evropě neplatí daně, mají obrovské zisky, ale když mají ztráty, platí to daňový poplatník. To přece ničí důvěru lidí. Právě proto potřebujeme regulaci finančních trhů,“ podotkl Schulz v OVM.
Ministři financí schválili v prosinci minulého roku mechanismus jednotného fondu, který si v průběhu let banky naplní na objem okolo 55 miliard eur (asi 1,5 bilionu korun). Pokud se pak některá z evropských bank dostane do problémů, její záchrana už se bude týkat především finančních domů samotných. Tento významný pilíř bankovní unie ale „naskočí“ až poté, co bude v letošním roce spuštěn jednotný bankovní dohled Evropské centrální banky. Přímo se oba mechanismy budou týkat asi 130 velkých bank eurozóny, které ovšem představují okolo 85 % evropského bankovního sektoru. Ve spolupráci s národními orgány dohledu však bude mít systém přístup k ostatním bankám.