Moskva – Ukrajinské ekonomice vyčerpané vleklou politickou krizí i násilným roztržením ve dví by měly pomoci miliardy z Východu i Západu. Rusko přikleplo krymskému rozpočtu injekci ve výši 13 miliard rublů (asi 7,3 miliardy korun). Mezinárodní měnový fond zase nachystal pomoc pro Kyjev. Poskytne mu dvouletou půjčku ve výši 14 až 18 miliard dolarů (v přepočtu 279 až 359 miliard korun). Kyjev následně odsouhlasil opatření, která za půjčku MMF požaduje.
Ekonomická bitva o Ukrajinu: Miliardy z Ruska na Krym, od MMF do Kyjeva
Rusko hodlá finančně podporovat zabraný Krym stůj co stůj. V první vlně krymský rozpočet dostane dotaci 10,7 miliardy a město Sevastopol, které je samostatnou správní jednotkou, dalších 2,4 miliardy rublů.
Tím ale ruské výdaje do chudé ekonomiky, která si sama nedokáže zajistit ani zásobování vodou, zdaleka neskončí. List Vedomosti dnes napsal, že minimální výši ruské finanční pomoci Krymu v letošním roce úřady odhadují na 100 až 130 miliard rublů (asi 56 až 73 miliard Kč). Ve skutečnosti by ale měla být finanční injekce ještě větší. Možná na Krym půjde celá „protikrizová rezerva“, vytvořená z penzijních úspor Rusů, tedy více než 240 miliard rublů (asi 134 miliard Kč), odhaduje list.
Jenže ani to by nemuselo stačit. „Krym se stal ruským, a to znamená, že tamní důchody a platy státních zaměstnanců mají dosáhnout ruské úrovně,“ upozornil list. Kolik to bude stát, má ministerstvo financí spočítat do poloviny dubna.
Krym bez vlastní energie a vody
Krymská ekonomika násilným oddělením od vnitrozemské Ukrajiny podle expertů utrpí. Region je málo rozvinutý a trpí velkým nedostatkem vody. I když Kyjev ani po násilném ruském záboru nepřerušil dodávky vody a energií pro krymské podniky a domácnosti, závislost na pomoci Moskvy podle odborníků výrazně poroste.
Rusko nemá s Krymem suchozemskou hranici a v případě ukrajinské blokády může poloostrov stihnout kolaps. Ruská vláda se proto rozhodla vybudovat silniční a železniční most mezi východem Krymu a ruskou pevninou. Stavba mostu spojujícího krymské město Kerč s ruským Krasnodarským krajem má trvat až tři roky.
Peníze pro Kyjev
Peníze na Ukrajinu pošle také Mezinárodní měnový fond. „Mise dosáhla dohody na personální úrovni s představiteli Ukrajiny o programu ekonomických reforem, které mohou být podpořeny dohodou o dvouletém záložním úvěru s MMF,“ informoval dnes fond. Dohodu nicméně ještě musí schválit vedení a výkonná rada fondu. Očekává se, že výkonná rada bude o dohodě jednat v dubnu.
GALERIE
videogallery_430683
Půjčka měnového fondu odpovídá tomu, co Ukrajina nutně potřebuje pro své přežití. Tamní ministr financí Olexander Shlapak v úterý uvedl, že Kyjev usiluje o získání pomoci v rozmezí 15 až 20 miliard dolarů. Ukrajinský parlament dnes šel pomoci od MMF naproti, když na druhý pokus schválil úsporná opatření, která fond od Kyjeva požaduje. Návrh počítá mimo jiné se zavedením progresivního zdanění příjmů fyzických osob v sazbách 15, 17, 20 a 25 procent, přičemž nejvyšší daně by platili lidé s příjmy přes půl milionu hřiven (900 tisíc Kč). Zvýšit by se ale měla i spotřební daň na alkohol a tabákové výrobky nebo poplatky za registraci nových aut a motocyklů.
Půjčka od Mezinárodního měnového fondu má pokrýt naléhavé potřeby země a otevřít cestu pro příliv další mnohamiliardové pomoci ze Spojených států, Evropské unie, Japonska a dalších zemí.
Ostatně už dnes americký Senát i Sněmovna reprezentantů schválily návrh zákona o pomoci Ukrajině, o zárukách na půjčky Kyjevu ve výši jedné miliardy dolarů (asi 20 miliard Kč). Senátní návrh zákona také předpokládá pomoc 50 milionů dolarů na boj s korupcí, na přípravu voleb a na podporu organizací občanské společnosti. Návrh také dává prezidentovi pravomoc poskytovat další vojenskou pomoc Ukrajině a zemím v oblasti. Předpokládá rovněž zmrazení aktiv a zákaz víz ruským představitelům, kteří jsou na Ukrajině zapletení do korupce.
Ukrajina nutně potřebuje peníze, aby se vyhnula hrozícímu bankrotu. Podle Shlapaka by se tamní ekonomika měla letos propadnout o 3 procenta, což ještě umocní nárůst dluhu už tak vysokého v důsledku špatného řízení v posledních letech i současných politických otřesů. Koncem roku 2013 vystoupal celkový zahraniční dluh na 140 miliard dolarů, tedy asi 80 % HDP země.