Praha – Vstup do Evropské unie znamenal pro tuzemské hospodářství zásadní změnu. Firmám se ze dne na den podstatně zvětšilo odbytiště jejich výrobků, na druhou stranu ale přibyla konkurence a spousta administrativy. Na dotacích k nám přiteklo přes 300 miliard korun, ne vždy přitom byly smysluplně utraceny. A poslední krok k ekonomické integraci – přijetí eura – pořád oddalujeme. Jaká byla z ekonomického pohledu první dekáda našeho členství v EU?
Euro, byrokracie, dotace: Co EU za deset let dala a vzala
Desítky tisíc pracovních míst, statisíce rekvalifikovaných osob, výzkumná centra nebo stovky kilometrů nových silnici, dálnic a železnic. To Česku přinesla podpora z evropských fondů. Odvrácenou stranou jsou pak miliardy korun nevyužitých příležitostí a korupční skandály (čtěte víc). Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO) je nicméně přesvědčena, že evropské peníze České republice zcela jistě pomáhají.
Sečteno a podtrženo, Česko získalo z bruselské pokladny od svého vstupu do evropského spolku o 333 miliard korun víc, než do ní poslalo. Nadšení však nesdílí ekonom společnosti Partners Pavel Kohout. „Já si myslím, že to není žádné štěstí. Dotace kazí ekonomiku, pokřivují ceny, pokřivují rozhodování ekonomických subjektů. Já bych byl nejradši, kdyby ten objem byl celkově nula,“ řekl Kohout ve speciálu ČT24 Deset let ČR v EU.
Částečně s ním souhlasí i analytik České spořitelny Jan Jedlička. Dotace do určitých odvětví soukromého sektoru podle něj skutečně nemají smysl. Proti subvencím na budování dopravní infrastruktury, kanalizace nebo čističek odpadních vod však nic nenamítá.
Evropská byrokracie – mýtus, nebo realita?
Vstup do Unie nepřinesl jen bohatý zdroj finančních prostředků. Tuzemské firmy se od roku 2004 musí potýkat s celou řadou unijních nařízení, o kterých tvrdí, že jim komplikují život. A to navzdory četným proklamacím českých i evropských špiček, že budou v zájmu podpory hospodářského růstu administrativní zátěž snižovat.
„Já se obávám, že se to nebude nijak zásadně měnit, a skoro si troufám říct, že spíš k horšímu. Je otázka, jestli EU má vůbec zájem to snížit. Jedna věc je politická rétorika, druhá, že se na tom živí desetitisíce, možná statisíce úředníků,“ myslí si Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Speciál ČT24: Deset let Česka v EU očima ekonomů (zdroj: ČT24)
Pavel Kohout nicméně přiznává určitý podíl na zvyšování byrokratické zátěže i tuzemským úřadům. „Polovina byrokracie pochází z Bruselu a tu druhou si tady vyrobí naši úředníci velmi agilně a aktivně sami,“ míní ekonom.
Přes veškeré těžkosti se ale výkon českého hospodářství za poslední dekádu znatelně zvýšil. „Když jsme vstupovali, tak naše ekonomická vyspělost byla zhruba na dvou třetinách úrovně původní evropské patnáctky. V současné době je někde kolem 75 procent. Takže jsme Evropu částečně dohonili,“ poznamenal Jedlička.
Věčný problém euro. Je namístě referendum?
Zatímco na unijní předpisy si postupně zvykáme a s čerpáním dotací to snad v příštím programovacím období půjde lépe, otázka přijetí eura ani zdaleka uzavřena není. Oživil ji před několika týdny český prezident Miloš Zeman i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten se nechal slyšet, že za reálné datum vstupu do měnové unie považuje rok 2020 (čtěte víc).
Jenže přijetí eura sliboval Bohuslav Sobotka jako ministr financí už před devíti lety, kdy předpokládal, že společnou měnu budeme mít v roce 2010. Nestalo se. K významnějším posunům nedošlo ani za následujících vlád, až nakonec kabinet Petra Nečase (ODS) v roce 2011 prohlásil, že žádný závazný termín stanovit nechce.
GALERIE
Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš a Pavel Bělobrádek autor: Michal Doležal, zdroj: ČTK
S prohlubující se krizí v eurozóně začala podpora eura klesat nejen u politiků, ale také mezi lidmi. Před šesti lety si jeho zavedení přála polovina obyvatel, teď už jen čtvrtina. Některé strany proto navrhují, aby se o evropské měně rozhodlo v referendu.
„Referendum je tou nejméně vhodnou platformou pro nestranné projednávání výhod a nákladů eura. Diskuse dostane emocionální náboj, hodně bude záviset, jestli je vláda u veřejnosti momentálně populární,“ obává se národní koordinátor pro zavedení eura v ČR Oldřich Dědek.
Česko teď splňuje tři ze čtyř maastrichtských kritérií nutných pro přijetí evropské měny. Je relativně málo zadlužené, má nízký deficit a inflaci, málo také platí za státní dluhopisy. „Česká ekonomika je dostatečně silná na to, aby euro unesla. Ale nejsem si jistý, jestli by to byla taková výhoda, jak se občas prezentuje. Podívejme se, co euro udělalo se Slovinskem, způsobilo tam bankovní krizi a dnes má tato země velké problémy,“ uvažuje Kohout.
Dopady eura se podle něj musí posuzovat případ od případu. „Některé ekonomiky neměly problémy s eurem, nebo jim dokonce pomohlo, jako například Německu. A pak jsou ekonomiky, které přijetí eura nezvládly, jako například Španělsko, Itálie, Irsko,“ vysvětlil expert. A jak se staví k vypsání referenda o přijetí společné měny? „Když to nedokážou posoudit ani ekonomové, tak proč by ne běžní občané,“ uzavřel lakonicky Kohout.