Ukrajinský parlament na konci března na druhý pokus schválil protikrizový zákon, který zavádí úsporná opatření. Vyžádal si je Mezinárodní měnový fond v rámci dohody o dvouleté hospodářské pomoci Ukrajině. Velmi výrazně pocítí ukrajinské domácnosti zdražení zemního plynu, budou platit o 40 procent více než dosud. Růst cen plynu bude pokračovat i v budoucnu, od 1. května 2016 stoupnou o dalších 20 procent a o rok později ještě jednou o pětinu.
Rusko po pádu prezidenta Viktora Janukovyče a nástupu nové vlády v Kyjevě ve dvou krocích výrazně zvýšilo Ukrajině cenu plynu. Nejprve zrušilo slevu, kterou poskytlo výměnou za prodloužení pronájmu sevastopolské základny na Krymu – Rusko však letos poloostrov ovládlo. Moskva navíc zrušila bezcelní vývoz plynu na Ukrajinu, který zavedla poté, co Janukovyč loni v listopadu odmítl podepsat smlouvou o přidružení k Evropské unii. Cena ruského plynu pro Ukrajinu tak vzrostla bezmála o polovinu na 485 dolarů za tisíc metrů krychlových. Ruský exportér plynu Gazprom tvrdí, že se v dubnu zvýšil ukrajinský dluh za plyn z 2,2 na 3,5 miliardy dolarů.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk při schvalování protikrizového zákona upozornil, že Ukrajina se ocitla na pokraji ekonomického a finančního kolapsu. Pokud by země nedostala pomoc od MMF a nesplnila jeho podmínky, mohla by ukrajinská ekonomika letos klesnout až o deset procent.
Výkonná rada fondu, v níž jsou zastoupeni i zástupci Ruska, rozhodla o okamžitém uvolnění 3,2 miliardy dolarů, které dostane k dispozici ukrajinská vláda pro bezprostřední odvrácení bankrotu. Dvě miliardy jsou určeny na podporu ukrajinského rozpočtu. Pomoc MMF podle expertů zároveň otevře dveře k dalším mezinárodním půjčkám ve výši asi 15 miliard dolarů.
MMF se již koncem března předběžně rozhodl, že Ukrajině poskytne úvěrovou pomoc v objemu 14 až 18 miliard dolarů. Šéfka MMF Christine Lagardeová již dříve prohlásila, že předpokládaný objem pomoci je dostatečný k tomu, aby Ukrajina mohla uhradit všechny své závazky.
