Její křiklavá barva se někomu líbí, jiným vadí. Ještě před deseti lety se žluté květy objevovaly na 260 tisících hektarech, do loňska se plocha zvětšila víc než o polovinu na téměř 419 tisíc hektarů. Důvodem nynějšího poklesu může být menší poptávka po řepkovém semenu v zahraničí, kam významná část plodiny směřovala. Loňské žně se také v důsledku dlouhé zimy o několik týdnů zdržely a řada zemědělců pak nestihla včas zasít olejninu pro následující rok.
Produkce olejnin se v Česku loni zvýšila o čtvrtinu. Z 486 908 hektarů pěstitelé sklidili rekordních více než 1,5 milionu tun. Naprostou většinu produkce olejnin představovala právě řepka. V Česku se loni pěstovala na historicky největší ploše téměř 419 000 hektarů a její rekordní sklizeň dosáhla 1,4 milionu tun.
Ploch osetých řepkou ubylo
Plochy řepky v posledních letech každoročně rostly zejména kvůli jejímu využití při výrobě biosložek přimíchávaných do pohonných hmot. Farmáře k rozšiřování řepkových polí motivovaly také vysoké výkupní ceny olejniny. Měla především zaručený odbyt – pokud se nespotřebuje na jídlo, pak se spotřebuje na pohonné hmoty.
Trend, kdy řepka vytlačovala z polí další plodiny, má dlouhodobě i mezi zemědělskými odborníky řadu kritiků. Pole totiž opouští řada dřív v Česku tradičních plodin – třeba brambory. Naopak se ale objevují i některé novinky – například rychle rostoucí dřeviny.