Praha - Kontrola nad dluhy zemí, tak by se dal zjednodušeně nazvat fiskální pakt, kterému se dnes věnovala sněmovna. Jeho přijetí by mělo být podmíněno výjimkami ze závazků vůči státnímu rozpočtu a státnímu dluhu, shodl se ministr financí Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). TOP 09 přislíbila při hlasování podporu, nicméně pouze za předpokladu zrušení výjimky k lednu 2015. Návrh na schválení paktu putuje ke druhému čtení.
Sněmovna: Fiskální pakt ano, ale s výjimkami
Na dodržování kritérií, které definuje fiskální pakt, má Česko výjimku do doby, než vstoupí do eurozóny. Pokud by je chtěla plnit hned, bude podle premiéra Bohuslava Sobotky mít problém s udržením strukturální schodku státního rozpočtu – ten by se měl pohybovat v rozmezí 0,5 - 1 procento, nyní se pohybuje kolem hodnoty 1,7 procenta.
Tlak na snižování deficitu ale Sobotka odmítl vzhledem k tomu, že by to znamenalo snížit jej na polovinu - ze 100 miliard v příštím roce na 50 miliard korun. Přistoupení na kritéria fiskálního paktu od ledna 2015 vyžaduje TOP 09 a nabízí za to svůj souhlas s ratifikací paktu. V praxi by to znamenalo, že by vláda během projednávaní paktu ve sněmovně mezi prvním a druhým čtením oznámila EU, že se hodlá řídit pravidly hlídajícími rozpočtovou kázeň od daného termínu.
Důvodem, proč se návrhem TOP 09 premiér Sobotka zabývá, je fakt, že koalice potřebuje hlasy poslanců bývalé vládní strany ke schválení paktu v Parlamentu ústavní většinou.
Háček by byl ale ve faktickém dodržení kritérií. „Pro nás je rychlé snížení strukturálního deficitu pod jedno procento vlastně největší překážkou. Dokázal bych si ho představit, pokud bychom se v koalici dokázali pohnout v debatě o daních,“ podotkl Sobotka. Kdyby se ale s daněmi opět hýbalo, vyvolalo by to velkou nevoli u široké veřejnosti. Navíc to odmítá i koaliční hnutí ANO. Další možností by byl zásah do mandatorních výdajů, proti kterému je ale zas sociální demokracie.
Co stanoví fiskální pakt? (čerpáno z Euroskop.cz)
- Státy by měly do jednoho roku od vstupu platnosti smlouvy přijmout předpisy, nejlépe na ústavní rovině, které zajistí vyrovnaný nebo přebytkový veřejný rozpočet. V praxi to znamená, že strukturální schodek rozpočtu nesmí přesáhnout 0,5 procent HDP. Státy, které mají výrazně nižší celkový dluh než povolených 60 procent, mohou mít schodek až ve výši 1 procento HDP.
- Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, musí jeho výši snižovat minimálně o 5 procent ročně.
- V případě neplnění pravidel může být záležitost předložena Soudnímu dvoru EU a státu hrozí finanční sankce. Ty mohou dosáhnout až do výše 0,1 % HDP.
Vláda schválila přistoupení Česka k fiskálnímu paktu Evropské unie na konci března. Podle dřívějšího vyjádření Sobotky by se ale Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura. Pozice ČR je podle něj srovnatelná s pozicí Polska, Švédska nebo Litvy.
Ekonom Sobíšek: Cíl jedno procento je splnitelný
„Fiskální kompakt EU stanoví, že země s dluhem pod 60 procent HDP může hospodařit se strukturálním schodkem do jednoho procenta HDP. Loňský rok ukázal, že je takový cíl splnitelný. Letos nemusí být situace horší, protože díky růstu ekonomiky rostou daňové výběry. Jediným problémem mohou být neuvážené předvolební sliby v sociální oblasti od roku 2015,“ doplnil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Proti přijetí fiskálního paktu se staví ODS a hnutí Úsvit, komunisté se bližší provázanosti s Bruselem v tomto smyslu nebrání.
Události, komentáře o fiskálním paktu (zdroj: ČT24)