Peking Putina napíná, zásadní smlouva o dodávkách plynu zatím nikde

Peking - Ruský prezident Vladimir Putin má za sebou polovinu oficiální návštěvy Číny. Hlavním bodem je dojednání dlouhodobého kontraktu na dodávky ruského zemního plynu. Peking ale zatím vyčkává. Jednání se prý zadrhla na ceně. Moskva se snaží vypořádat se sankcemi, které na ni uvalil Západ v souvislosti s ukrajinskou krizí.

Události, komentáře: Putin v Číně zatím smlouvu o plynu nevyjednal (zdroj: ČT24)

Prezidenti Ruské federace a Číny odstartovali rusko-čínské týdenní námořní cvičení u ostrovů, které si nárokuje i Japonsko, podepsali dohodu o strategickém partnerství a plánují posílení obchodu. „Přejeme si, aby obchod mezi oběma státy dosáhl do roku 2015 objemu 100 miliard amerických dolarů,“ prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching. Podle Putina už obě země ustavily investiční koordinační výbor. 

Šéf Kremlu ale přijel hlavně uzavřít kontrakt na dodávky zemního plynu od roku 2018 na třicet let. Ročně se jedná o objem 38 miliard kubických metrů. A to se zatím nestalo, přestože Gazprom avizoval, jak blízko už je. "Vyjednavači obou zemí nebyli schopni překonat rozdílná očekávání ohledně ceny,“ uvedl tiskový odbor Vladimira Putina. 

Čína vidí, že Moskva hledá odbyt pro 80 procent svého plynu v době, kdy se vztahy Kremlu s Evropskou unií zhoršily kvůli Ukrajině. Peking sice plyn potřebuje jako čistý zdroj pro zemi chronicky trpící smogem, umí si ale počkat. A ve sporu má navrch.

Václav Kopecký, analytik z Asociace pro mezinárodní otázky

„Vztahy mezi Ruskem a Čínou byly vždy trochu asymetrické. Rusko dodává do Číny poměrně dost nerostných surovin, především ropy. Na druhou stranu Rusko toho příliš nedováží, v ekonomické rovině spolupráce příliš není. Číňané naopak dovážejí do Ruska spoustu výrobků – Čína je pro Rusko nejdůležitějším obchodním partnerem. Opačně to zatím tolik neplatí. Čína je čím dál tím silnějším hráčem, její ekonomika roste, zatímco v Rusku se ekonomika propadá.“

Rusko kalkuluje, že podpis je možný ještě zítra před Putinovým odletem domů nebo koncem týdne na setkání v Petrohradu.

Obchod mezi Čínou a Ruskem by měl podle nynějších předpokladů do roku 2015 dosáhnout objemu 100 miliard dolarů (zhruba dva biliony korun). Podle Alexandera Lukina z ruského ministerstva zahraničí by Čína časem mohla vystřídat Evropskou unii na pozici největšího obchodního partnera Ruska. „Čím více sankcí Evropa uvalí (na Rusko), tím více se Rusko přiblíží Asii, zejména Číně,“ citovala Lukina agentura RIA Novosti.

Stejně jako Rusko kvůli Ukrajině se i Čína potýká s kritikou od mezinárodního společenství kvůli svým rozpínavým snahám v oblasti Jihočínského moře. Rusko sdílí s Čínou hranici dlouhou 4300 kilometrů a vztahy s Čínou označuje za svou prioritu.