Sankce vůči Rusku: Polovina Čechů pro, třetina proti

Praha - Třetina Čechů zastává názor, že Evropská unie neměla zavádět žádné sankce vůči Rusku kvůli jeho postupu na Ukrajině. Vyplynulo to z průzkumu společnosti TNS Aisa pro Českou televizi. Zhruba čtvrtina lidí se pak domnívá, že stávající sankce jsou příliš mírné; stejný počet lidí ale zastává i názor, že jsou adekvátní. Za příliš přísné je považuje jen tři procenta lidí. EU zmrazila majetek a zakázala vstup na své území zhruba pěti desítkám lidí z Ruska i Krymu.

Sankce vůči Rusku: Podle třetiny Čechů je neměla Unie zavádět (zdroj: ČT24)

Z hlediska věku lze říci, že mladší se kloní spíše k zavádění sankcí, zatímco starší jsou zdrženlivější. Stejně diferencující postoj je pak mezi vysokoškoláky, kteří jsou spíše pro zavedení sankcí, a lidmi se středním nebo nižším vzděláním. Muži mají oproti ženám vyhraněnější názory a tedy se častěji kloní buď k názoru, že jsou sankce příliš mírné, nebo naopak k názoru, že by EU neměla žádné sankce zavádět.

Z hlediska politického spektra se výrazně odlišují příznivci TOP 09, pro které jsou sankce oprávněné u 80 procent z nich, přičemž 40 procent je považuje za příliš mírné. Opačný názor mají příznivci KSČM, mezi kterými by 60 procent vůbec žádné sankce nezavádělo. Na otázku, zda by měla EU, v případě dalšího konfliktu na Ukrajině, zpřísnit sankce i za cenu případné ekonomické ztráty, se 16 procent občanů vyjádřilo jednoznačně souhlasně. Další čtvrtina by pak s takovým opatřením také spíše souhlasila. „Je tu poměrně silný názor těch, že Evropská unie do tohoto konfliktu zasahovat neměla a sankce uvalit neměla. Týká se to nejen voličů KSČM, ale i podnikatelů, kteří se evidentně bojí ekonomických dopadů sankcí,“ komentovala průzkum socioložka Eva Králová. 

Dlouhý v účinek sankcí nevěří, Švejnar mluví o jednotném přístupu

O sankcích vůči Rusku se hovořilo v nedělních Otázkách Václava Moravce. Negativní postoj vůči sankcním zastává i nový šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý; podobně jako socioložka Králová zmínil strach podnikatelů. „Česko si za posledních deset patnáct let vydobylo v Rusku horko těžko nové pozice. Je tam spousta podnikatelů, kteří se té situace obávají… my na tom můžeme utrpět mnohem více než podnikatelé z jiných evropských zemí,“ domnívá se Dlouhý. Někdejší ministr průmyslu označil stávající sankce za „úsměvné“; v jejich funkčnost příliš nevěří. 

Podle ekonoma Jana Švejnara je důležité, aby Evropa a USA vystupovaly v otázce sankcí vůči Rusku jednotně. „Jestliže bude jednotný přístup, tak i poměrně silné sankce by nemusely mít negativní dopad,“ uvedl v debatě Švejnar. Koordinace mezi Evropou a Spojenými státy zatím příliš nefunguje, což je pro Rusko výhodné, domnívá se ekonom. „Podle mě je důležité, aby Rusko cítilo, že Evropa a Amerika dohromady neberou jejich intervenci na Ukrajině na lehkou váhu,“ dodal. Oba ekonomové se ale shodli na tom, že je potřeba vyřešit energetickou závislost Evropy na Rusku. 

Evropská komise připravuje analýzy možných podob a dopadů širších hospodářských sankcí, které by postihly například celá odvětví ruské ekonomiky. O jejich spuštění by v případě další eskalace konfliktu musel zřejmě rozhodnout unijní summit.

Průzkum Trendy Česka 2014 pro Českou televizi provedla společnost TNS Aisa ve dnech 17. 5. až 23. 5. 2014 na reprezentativním vzorku 1 200 respondentů starších 18 let.