Praha - Představitelé vládních koaličních stran se shodli na co nejrychlejším přijetí ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy. Předloha počítá se zřízením tříčlenné národní rozpočtové rady nebo s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Na tiskové konferenci po jednání koaliční rady o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Na Slovensku již zákon o dluhové brzdě existuje a funguje, stejně tak i Národní rozpočtová rada. Prospěšnost obou institutů si v Interview ČT24 pochvalovala bývalá slovenská premiérka socioložka Iveta Radičová.
Koalice počítá s finanční ústavou od ledna 2015
Finanční ústava zavádí hlavně omezení pro zadlužování státu, které vyžaduje po ČR i EU. Zákon ovšem omezuje i výši zadlužení u obcí a krajů. „Rádi bychom, aby zákon platil od 1. ledna 2015. Chceme tedy maximálně urychlit přípravu tak, aby byl odeslán do Poslanecké sněmovny a mohli jsme zahájit diskusi s opozicí. Naším cílem je, aby ústavní úprava byla maximálně obecná, aby dalším vládám nekomplikovala situaci,“ uvedl Sobotka. Materiál odeslalo ministerstvo financí do připomínkového řízení na konci května.
- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD): „Součástí bude zřízení Národní rozpočtové rady, která bude mít tři členy. Ty bude volit Poslanecká sněmovna na návrh Senátu, vlády a bankovní rady ČNB. Ta by měla v zásadě ověřovat informace o stavu veřejných rozpočtů a vyjadřovat se k tomu, jak jsou plněny parametry stanovené v dluhové brzdě.“
Pokud tedy zadlužení překročí stanovenou hranici, bude muset podle normy vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Zároveň by se měla snížit platová základna pro výpočet platů ústavních činitelů o pětinu a nebudou přiděleny peníze na odměny za práci v sektoru veřejných institucí. Vláda bude moci rovněž rozhodnout o nižším zvýšení vyplácených důchodů, než stanoví zákon.
Protože jde o ústavní předlohu, koalice se o její podobě musí dohodnout s opozicí. U KSČM by návrh narazil na pravomoc vlády pomaleji valorizovat důchody.
Přijetí zákona vyžaduje Evropská unie. Pokud by dluh překročil 55 procent HDP, musela by vláda předložit přinejmenším vyrovnaný rozpočet. Zároveň by se snížily platy ústavním činitelům o pětinu.
Babiš slibuje krajům více peněz
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) počítá příští rok s rekordním výběrem daní a dalších odvodů. Podle návrhu státního rozpočtu by mělo jít skoro o bilion a 23 miliard korun. Výdaje mají být ještě o 100 miliard vyšší. Nový rozpočet, o kterém dnes jednala vláda, počítá s vyššími důchody, s nižší DPH na léky a knihy nebo s nižšími daněmi pro rodiny s více dětmi.
Z rozpočtu by měly víc získat taky kraje. Vláda se dnes s hejtmany shodla, že se vrátí k částkám na úrovni roku 2011. Kdy to bude, zatím není jasné. Kabinet si to dokáže představit za dva roky, hejtmani by byli rádi za postupné navyšování příjmů už od příštího roku. Podle šéfa Asociace krajů ČR Michala Haška by to v řeči čísel mělo znamenat, že kraje si oproti letošnímu roku polepší o čtyři miliardy korun.
Babiš upozornil, že přerozdělování peněz krajům doprovází neuvěřitelná byrokracie. „Do krajů tečou peníze z 12 ministerstev a několika fondů, celkem ze 136 kapitolů. Kraje každý rok navíc neví, kolik přesně peněz dostanou. Místo aby někdo udělal koláč peněz a pak ho překrojil a dal část do krajů, tak to financování je absurdně složité,“ uvedl Babiš. Proto se také bude chtít „perspektivně vrátit k přehodnocení kompetencí krajů“.
Krajům a obcím klesl podíl na výnosech z daně z přidané hodnoty za dob Nečasovy vlády. Cílem tehdy bylo získat v době hospodářské krize peníze ze zvyšování sazeb DPH jen do státního rozpočtu. Zároveň se měnilo rozpočtové určení u obcí, kdy si menší obce polepšily na úkor velkých měst.
Finanční ústava tématem Událostí, komentářů (zdroj: ČT24)