Jak zajistit pro firmu zakázku? Dárky, úplatky, prostitutky…

Praha – Česká republika je světovým lídrem v toleranci nadstandardních nákladů na reprezentaci a poskytování osobních darů s cílem získat nebo udržet zakázku. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu EY o podvodech a korupci mezi více než 2 700 respondenty z 59 zemí. Zatímco v Česku je ochotno využít nadstandardní náklady na reprezentaci 63 procent manažerů, globálně je to zhruba polovina.

Získat zakázku pomocí osobního daru je ochotno 37 procent tuzemských manažerů, celosvětově je to 14 procent. V případě finančních úplatků ovšem podle průzkumu vedou Řekové s 58 procenty. Česká republika je s šesti procenty až ve druhé polovině žebříčku.

Pod nadstandardními službami si lze podle ředitele investigativních služeb v české pobočce EY Tomáše Kafky představit například pozvání na golf do exotických krajů, kongresovou turistiku, různé pompézní akce a „oblíbené návštěvy u profesionálek, kulantně řečeno“.

„Korupce je tak v ČR rozšířeným jevem a neetické jednání přetrvává,“ míní šéfka místní pobočky EY Magdaléna Souček, podle které považuje korupci za rozšířený jev celkem 69 procent tuzemských respondentů. A to jak při kontaktu se státní správou, tak s jinými kolegy z byznysu. Globálně dosahuje tento podíl 39 procent.

Protikorupční pravidla a etický kodex zavedlo 70 procent českých firem. Celosvětově uplatňuje protikorupční pravidla přes 80 procent podniků. „Je s podivem, jak laxně české společnosti přistupují k prevenci, když již dva roky platí zákon o trestní odpovědnosti firem,“ poznamenal Kafka. „Nastala určitá stagnace v zavádění a prosazování protikorupčních opatření. Jako bychom byli už trochu unaveni,“ dodala k tomu Souček.

„Češi mají tendenci obcházet daná pravidla hry. To platí jak pro veřejnou správu, tak pro firemní sektor,“ komentoval výsledky šetření šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka. Zároveň připustil, že prosazování protikorupčních opatření naráží na problémy. „Jsou tu velmi vlivné zájmové skupiny, které se to snaží rozmělnit. Systémově se toho zatím moc prosadit nepodařilo,“ podotkl Ondráčka.

Korupci se přitom Češi učí už od mala. „Velká část lidí stále považuje za normální dávat úředníkům, doktorům drobné dárky, ať už to je láhev vína nebo květiny,“ všímá si výkonný ředitel Nadace Open Society Fund Praha Robert Basch. Všudypřítomnost této „malé korupce“ je podle nevládních organizací předpokladem k toleranci té velké.

Každý desátý připouští manipulaci účetních dokumentů

Společnost EY poukázala rovněž na to, že třetina tuzemských firem nemá zřízenou telefonní linku pro oznamování nekalého jednání (tzv. whistleblowing), zatímco ve Spojených státech takovou linku používá 96 procent podniků.

Na druhou stranu prý platí, že postoj tuzemských manažerů k zavádění protikorupčních opatření se zlepšil. „Celkem 84 procent respondentů z řad vedení jasně dalo najevo důraz, který klade na prosazování interních protikorupčních pravidel. Ve více než 60 procentech českých firem jsou stanoveny jasné sankce,“ prozradil Kafka.

Za znepokojivé označila Souček zjištění, že více než desetina oslovených tuzemských generálních ředitelů považuje za ospravedlnitelné zkreslování údajů v účetní závěrce, pokud to jejich společnosti pomůže přežít krizi. Celosvětový průměr je šest procent. „Když si uvědomíme, že právě vrcholový management má velkou šanci obcházet finanční kontroly, jsou výsledky našeho průzkumu týkající se integrity ředitelů varovnou zprávou pro statutární i dozorčí orgány,“ uvedla Souček.

Se žádostí o úplatek se podle průzkumu setkalo dvacet procent českých manažerů, celosvětově to bylo sedm procent. Nejčastěji se s žádostí o úplatek setkávají manažeři v Egyptě (téměř 60 procent), naopak nejméně jejich kolegové ve Francii, na Slovensku nebo v Argentině.

Vydáno pod