Ostrava – Trh s hudbou v Česku se už sedm let propadá. V průměru o deset procent ročně. Může za to nelegální stahování nebo se prostě muzika začala poslouchat jinak? Co si o tom myslí Richard Krajčo, Ewa Farna nebo třeba zástupce Supraphonu Michal Máka? Odpovědi zazněly ve speciálu ČT24 Obchod s hudbou zblízka.
Stahovat či nestahovat? Jaký je názor samotných muzikantů?
Hudební byznys prochází revolucí. Mění se kanály, kterými se hudba prodává. Prodeje CD nosičů každým rokem klesají, naopak stoupá prodej hudby digitální. „Dalo by se to přirovnat ke zkušenosti s průmyslovou revolucí. Všichni se musí nakonec tomuto novému fungování přizpůsobit. Pro mnohé to bude noční můra. Ale poté, co si sedne prach a začne se vynořovat nový systém, se lidé přizpůsobí,“ myslí si videoblogerka z amerických Huffington Post Michal Sharipo.
K novému systému však máme v Česku ještě daleko. Alespoň si to myslí Richard Krajčo, frontman kapely Kryštof. „Hudbě bude ještě dlouho trvat, než se dostane do fungujícího stadia. Spoustě lidem nedochází, co nelegálním stahováním hudby způsobují. Pokud budou pouze lidé, kteří si budou hudbu stahovat, přestanou vycházet alba v klasické podobě i digitálně. Kapely si je budou kutit v domácích studiích, kvalita půjde dolů,“ obává se Krajčo. „Už teď je na trhu velmi málo nových dobrých interpretů, protože se do nich firmy bojí investovat,“ uvedl.
Podle Krajča se zanedlouho můžeme ocitnout v izolaci pouhého internetu. „Internet je obrovský oceán možností, takže se v něm prakticky všichni ztrácí,“ řekl Krajčo.
GALERIE
zdroj: ČT24
Hudba na internetu je dostupná, ale měla by být zadarmo?
Stahování hudby z internetu změnilo vnímání hodnoty hudby. Stala se přístupnější, ale zároveň se velmi rozšířil názor, že je vlastně zadarmo, a že se za ni nemusí platit. Ani samotní interpreti nemají názor na stahování hudby stejný. Někteří dávají svá alba volně ke stažení na internet, a vnímají to jako své promo. „CD je v dnešní době spíš investice, hlavní příjem tvoří koncerty,“ přiznala například Ewa Farna. Pozitivně mluví o onlinovém poslechu hudby například Karel Gott, Jarek Nohavia nebo Lucie Bílá. Jsou ale interpreti, kteří svá alba k volnému poslechu poskytovat nechtějí a pirátské kopie označují za zločin. „Prodej nosičů je pořád naším hlavním ziskem. Děláme interpretovi veškerou produkci, grafiku, a to něco stojí,“ uvedl Michal Máka ze Supraphonu.
GALERIE
zdroj: ČT24
Bartoš: Producenti dělají z lidí nepřítele umělců
„Je chyba, že producenti z lidí dělají nepřátele umělců. 15 procent populace nikdy nic neukradne, 15 procent ukradne cokoliv, co není přibitý. Je potřeba bojovat o srdce a mysl zbývajících 70 procent. To by mělo být cílem hudebního průmyslu i interpretů,“ myslí si zástupce Pirátů Ivan Bartoš.
Podle Bartoše vydavatelské domy zaspaly. „Posun k digitální hudbě je přirozený. CD si do mobilu nestrčíte. Trh se změní a tendence jsou i legislativní,“ myslí si Bartoš. „Producenti se před 15 lety zalekli něčeho, co neznali. Neuměli podchytit a pracovat s volně se šířící MP3. Hudba navíc byla kdysi dominující, dnes jí konkuruje mnoho jiných aktivit,“ dodal Máka, podle kterého je potřeba najít nový koncept prodeje hudby.
Krajčo: Lidi jsou ochotní za hudbu platit, ale musíte dělat hudbu pro ně
Podle Richarda Krajča se musí změnit způsob komunikace s fanoušky. „Našeho posledního alba se prodalo přes 40 tisíc kusů. Myslím si, že to je tím, že jsme si s fanoušky dokázali vytvořit vztah. Oni nás kupují, aby nás podpořili, a vědí, že my jim to budeme vracet. Z našeho posledního turné jsme dali volně ke stažení DVD a lidi nám poslali skoro tři miliony korun. Ochota lidí zaplatit si za to, co mají rádi, tu je. Ale musíte k lidem změnit přístup. Musíte je mít rád, oni budou podporovat toho, koho mají rádi,“ uzavřel Krajčo.