Praha – Rozdělování státních dotací na podporu cestovního ruchu bylo podle Nejvyššího kontrolního úřadu problematické. Ačkoli šlo na jeho podporu během posledních šesti let 49 miliard korun, situace se nezlepšila – spíše naopak. Ministerstvo pro místní rozvoj ale tvrdí, že je pokles cestovního ruchu relativní vzhledem k rychlejšímu růstu HDP, očekává navíc, že se některé investice projeví až po delší době. NKÚ kritizoval především ministerstvo, ale také kraje a jejich regionální rady, které evropské dotace rozdělují.
Stát podpořil turismus 49 miliardami – a cestovní ruch oslabil, zjistil NKÚ
Výsledkem šestiletého rozdělování desítek miliard korun byla stagnace či pokles výkonnosti cestovního ruchu, shrnul NKÚ svůj průzkum výsledků dotací z národních i evropských zdrojů. Největší problémy nalezl úřad ve využití peněz z Národního programu na podporu cestovního ruchu, ze kterého ministerstvo pro místní rozvoj dávalo peníze zejména na aktivity spojené s cestováním znevýhodněných skupin – rodin s dětmi, mládeže, studentů, seniorů či lidí s handicapem. Vedle ministerstva kontroloři prověřovali regionální rady Jihovýchod, Jihozápad, Severovýchod a Střední Morava a dvanáct vybraných příjemců dotací. Mezi nimi byla i centrála cestovního ruchu CzechTourism.
Ministerstvo pro místní rozvoj ale nesouhlasí s tím, že by podpora cestovního ruchu byla tak neúspěšná. Připustilo sice, že klesá podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu, je to ale prý proto, že HDP roste rychleji. „Cestovní ruch tak v tomto období kopíroval vývoj výkonnosti ostatních hospodářských odvětví i národního hospodářství,“ uvedla MMR Radka Burketová. Náměstek ministryně pro místní rozvoj Jiří Houdek dodal, že investice do cestovního ruchu mají dlouhodobý charakter. Na jejich vliv proto bude třeba ještě počkat, míní náměstek.
Úřad upozornil třeba na kampaň „Česko chutná skvěle“, která má pomoci regionální kuchyni. Podle úřadu se ale u ní měnily cíle, rozpočet i jednotlivé aktivity. Česko přitom jako turistickou destinaci vyhledává v posledních letech více a více cizinců. Jenže tu tráví méně času a utrácí méně peněz.
Rušení podpořených projektů i pochybnosti o správném využití peněz
Podle kontrolorů byl program ministerstva, v jehož čele se v letech 2007 až 2013 vystřídali čtyři lidé, především špatně řízený. „Ministerstvo nesledovalo, jestli projekty podpořené z programu skutečně naplňují jeho cíl a nakolik jsou orientované na uvedené cílové skupiny,“ uvedl mluvčí NKÚ Jaroslav Broža. Dodal, že hodnocení žádostí bylo velmi subjektivní.
Za problematickou považuje úřad například téměř milionovou dotaci na vybudování půjčovny elektrokol a dětských elektrických vozítek nebo podporu nákupu sedmimístné dodávky, která má přepravovat do hotelu seniory, za více než dva miliony. V obou případech mělo jít o podporu cestování znevýhodněných skupin. „Ze závěrečného hodnocení akce ale nebylo jasné, do jaké míry byly realizované aktivity skutečně zaměřeny na cílovou skupinu,“ poukázali kontroloři.
Bez problémů ale nebylo ani využití peněz z evropského Integrovaného operačního programu, míní NKÚ. Pro kontrolu si jeho zástupci vybrali sedm projektů, z nich šest označili za špatně připravené. Tři ostatně byly kvůli nedostatečné přípravě předčasně ukončeny – podle Radky Burketové místo nich vznikl náhradní projekt, který byl o 60 milionů korun levnější. „V resortu cestovního ruchu je značný problém tyto informace získávat, takže proto nastavení projektu tak dlouho trvalo,“ zdůvodnil Jiří Houdek.
GALERIE
videogallery_460575
Agentura CzechTourism uskutečnila tři kontrolované projekty z Integrovaného operačního programu (další čtyři řídilo samo ministerstvo), podle NKÚ hodnotila jejich výsledky pouze počtem uskutečněných kampaní a marketingových produktů. Všechny projekty agentury přitom byly špatně připravené. V případě ministerstva potom kontroloři ostře kritizovali projekt Národního systému kvality služeb. Ačkoli ministertvo na zkvalitnění služeb vynaložilo 95 milionů korun, značku kvality služeb získalo pouze dvanáct subjektů. Méně problematické bylo rozdělování evropských dotací na cestovní ruch na regionální úrovni. Problémy byly podle NKÚ především na straně příjemců. „Týkaly se převážně oblasti zadávání a realizace veřejných zakázek a měly formální nebo méně významný charakter,“ shrnuli kontroloři.
Ministerstvo pro místní rozvoj zřejmě nemohlo diskutabilní využití 49 miliard rozdělených v rámci tzv. Koncepce 2007–2013 samo odhalit. Podle NKÚ totiž sice stanovilo cíle posílit
cestovní ruch, ale nestanovilo očekávanou míru jejich naplnění. Ministerstvo podle mluvčí Berketové přes výhrady k závěrům NKÚ hledá možnosti, jak lépe koordinovat politiku cestovního ruchu a zefektivnit vynakládaní s penězi. Mluvčí upozornila, že vláda loni schválila novou koncepci, ve které jsou navrhovány účinnější koordinační mechanismy.