Praha – Nové protiruské sankce, které včera vyhlásili představitelé EU a prezident USA Barack Obama, se tuzemské ekonomiky výrazněji nedotknou. Obory, na něž cílí, totiž nejsou podle expertů pro vývoj české ekonomiky klíčové. Závažných dopadů se neobává ani premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Česko nové sankce téměř nepocítí, shodují se ekonomové i vláda
K rozšíření sankcí se EU rozhodla po sestřelení malajsijského letadla na východě Ukrajiny. Chce Kreml potrestat za to, že údajně podporuje tamní separatisty. To ruští představitelé opakovaně odmítli. Podle diplomatických zdrojů mají sankce citelně zasáhnout ruskou ekonomiku i konkrétní podnikatele blízké prezidentu Vladimiru Putinovi. Opatření vstoupí v platnost zítra současně se zveřejněním v oficiálním věstníku (celá zpráva).
Omezení se mají týkat přístupu na finanční trhy, obchodu se zbraněmi a dodávek vyspělých technologií pro ropný průmysl. Zasáhnout mají i obchod se zbožím dvojího určení pro civilní a vojenský sektor. Moskva novou vlnu západních sankcí odsoudila. Podle jejího velvyslance pro Evropskou unii Vladimira Čizova postihy nikam nevedou a krizi jen prohlubují.
Horská: Hlavně, aby nám šlapala výroba aut
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská předpověděla, že nově zavedené postihy tuzemskou ekonomiku příliš neovlivní. „Sektory, které jsou embargem ohroženy, tedy například letectví, nejsou tahounem ekonomiky. Pokud nám pojede výroba aut, tak to ekonomika tolik nepozná,“ myslí si Horská.
Svaz průmyslu a dopravy stejně jako Konfederace evropského podnikání Businesseurope ctí snahu evropských lídrů uvalit na Rusko přísnější hospodářské postihy. „Ctíme prioritu politiky v této době politicko-bezpečnostní krize,“ uvedl viceprezident svazu Radek Špicar, který rovněž neočekává znatelný dopad na vývoj českého HDP.
„Na druhé straně přímé dopady na podnikání řady firem by se mohly pohybovat v řádech miliard až desítek miliard korun,“ varoval Špicar. Zmínil v této souvislosti zejména energetiku a strojírenství. „Z tohoto pohledu je současná situace pro český export a jeho snahu emancipovat se od Evropské unie velmi nepříjemná,“ dodal s tím, že mohou být ohroženy stovky pracovních míst.
GALERIE
videogallery_461064
Ani premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) neočekává, že by ekonomické postihy měly citelně zhoršit kondici českého hospodářství – to se totiž v obchodu s Ruskem soustředí na civilní dodávky, nikoliv vojenské. „Při jednání o podobě nových sankcí postupovali zástupci České republiky tak, aby pomohli udržet jednotný postup celé EU vůči Rusku a současně ochránili co nejvíce tuzemskou ekonomiku a pracovní místa. Je dobře, že sankce nemají plošný hospodářský charakter a cílí na omezený okruh oblastí,“ prohlásil ministerský předseda.
„My v KDU-ČSL se domníváme, že to je krok správným směrem. Že je potřeba ukázat, že některé věci se prostě nedělají, a tohle je forma, která je akceptovatelná,“ dodal vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek.
ODS: Sankce vždy poškodí obě strany
Předseda opoziční TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nevyloučil, že se sankce Česka dotknou. „Je možné, že ta či ona sankce do jisté míry poškodí českou ekonomiku nebo jinou evropskou ekonomiku,“ poznamenal. Možné dopady však považuje za malou oběť. „Od nás se pouze vyžaduje, že se možná růst HDP sníží o čtvrt nebo půl procenta. To je zajisté nepříjemné, ale jestli je to jediná oběť, kterou přinášíme pro svobodu v Evropě, byli bychom velmi šťastná generace,“ doplnil exministr zahraničí.
Občanští demokraté nové sankce podporují, premiérův názor ovšem považují za alibismus. „Mají-li být ty sankce účinné, má-li je Rusko pocítit a má-li na základě nich změnit svou politiku, je přece logické, že se určitým způsobem mohou dotknout i těch, kteří ty sankce uplatňují,“ zdůraznil předseda ODS Petr Fiala. Jeho stranická kolegyně Miroslava Němcová doplnila, že si nepamatuje jediný příklad z historie, kdy by uvalení sankcí poškodilo pouze jednu stranu. Vláda by proto měla s veřejností i podnikateli otevřeně jednat o tom, jaké dopady mohou sankce mít.
Další reakce na zavedení nových sankcí z Událostí, komentářů:
- Tomáš Prouza, státní tajemník pro evropské záležitosti
„Základním cílem sankcí je dostat Rusko k jednacímu stolu, ne dostat Rusko do kolen. Je nutné přestat zvyšovat napětí na východě Ukrajiny.“
- Helena Langšádlová, poslankyně TOP 09
„Máme povinnost sankce uvalit, protože krize, která je v tuto chvíli na východě Evropy, je velmi závažná a chování Ruska je velmi nebezpečné – i z hlediska naší historické zkušenosti. Nečinnost by byla mimořádně nezodpovědná.“
- Alexander Černý, poslanec KSČM a místopředseda výboru pro obranu
„Americký diplomat Henry Kissinger kdysi říkal, že sankce nejsou výrazem strategie, ale výrazem toho, že strategie chybí. Z ekonomického hlediska jsou kontraproduktivní, protože jejich bumerangový efekt postihne obě strany.“
- Jaroslav Foldyna, poslanec ČSSD, člen zahraničního výboru
„Vítám postoj českého premiéra, který je velmi realistický. V tuto chvíli je možná lepší být chytrou horákyní než užitečným idiotem. Zdá se mi, že strůjci sankcí jako by neznali ruskou mentalitu. Putin má dnes v Rusku obrovskou popularitu. Lidé, které sankce zasáhnou, se stanou hrdiny. To se opravdu někdo domnívá, že je Rusko tak slabá a naivní země, že je porazí tyto sankce?“
STATISTIKA: Obchod mezi Ruskem a Evropskou unií
V roce 2013 dosáhl deficit vzájemného obchodu hodnoty přes 86 miliard eur – EU vyvezla do Ruska zboží za 120 miliard eur, dovezla zboží za 206 miliard eur.
Ještě v roce 2002 činil obchodní deficit 30,7 miliardy eur. Růst deficitu souvisí s tím, že posiluje obchodní výměna. Za posledních pět let se zdvojnásobila.
Rusko je podle Eurostatu pro Unii třetím nejdůležitějším obchodním partnerem po USA a Číně. Směřuje do něj 7 % unijního exportu zboží, největší podíl mají stroje, dopravní prostředky a chemické výrobky. EU je také největším investorem v Rusku, až 75 % tamních přímých zahraničních investic pochází ze zemí Unie.
Pro Rusko je Unie vůbec největším obchodním partnerem, podle specializovaného střediska pro mezinárodní obchod ITC míří do osmadvacítky přes 50 % ruského exportu. Významné jsou zejména dodávky energií a surovin.
STATISTIKA: Česko-ruský obchod
V roce 2013 dosáhl český vývoz do Ruska 116 miliard korun, dovoz činil 155 miliard korun. Rusko tak zaujímá v exportu České republiky sedmé místo s podílem 3,9 %. Na předchozích pozicích jsou Německo, Slovensko, Polsko, Francie, Británie a Rakousko.
Podíl Ruska na zahraničním obchodu států EU