Podnikatelé k sankcím: Českým potravinářům by mohla pomoct „kurzarbeit“

Praha – Vláda by měla vytvořit tým, který bude monitorovat situaci českých zemědělců po uvalení ruských sankcí na dovoz potravin z EU. Navrhli to představitelé podnikatelských svazů po jednání se šéfem sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD). Kabinet později zřízení takové pracovní skupiny potvrdil. Prezident svazu průmyslu Jaroslav Hanák dále zmínil jako jedno z možných opatření „kurzarbeit“, která by udržela co nejvíc pracovních míst.

„Vyzýváme vládu, aby okamžitě vytvořila nějaký monitorovací výbor nebo krizový štáb, kde budou rozhodující ministři v čele s premiérem za účasti podnikatelské sféry, a monitorovali jsme vývoj, jenž jak ze strany EU, tak ze strany Ruska bude dál probíhat,“ prohlásil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Schůzky se účastnili ještě lidé z Hospodářské komory, Mezinárodní obchodní komory a Hospodářské komory SNS.

Část vlády později odpoledne oznámila, že takovou skupinu založí. Povede ji státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza, přizváni budou náměstci vybraných ministrů a zástupci zaměstnavatelů a odborů. „Jejím cílem bude sbírat informace o potenciálním dopadu ruských sankcí na českou ekonomiku, monitorovat jejich vývoj, eventuálně připravovat podklady pro vládu,“ objasnil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Tomáš Prouza na snímku z roku 2010
Zdroj: Jan Zátorský/isifa/LN

Zdroje pro kompenzaci dopadů ruských sankcí by se podle Sobotky měly hledat na úrovni EU v rozpočtu společné zemědělské politiky. Se šéfem resortu zemědělství Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) se premiér shodl na tom, že unijní ministři zemědělství by měli co nejdříve zasednout ke společnému jednání.

Podle Jaroslava Hanáka by dopady sankcí mohlo zmírnit třeba zavedení tzv. kurzarbeit. Ta se během krize osvědčila například v Německu. Vláda s její pomocí motivuje podniky, aby nepropouštěly zaměstnance a místo toho jim zkrátily pracovní dobu. Ušlou část mzdy jim dorovná stát.

„Drtivá část podnikatelů ctí to, že politicko-bezpečnostní opatření jsou tentokrát prioritní. (…) Jestliže to ale bude trvat hodně dlouho, tak máme obavy, že nás nahradí tygři z Číny, Indie, Tchaj-wanu, Koreje, Brazílie. Obsadí trh a naše cesta zpátky bude nesmírně složitá, i když nevěřím, že dosáhnou naší kvality,“ prohlásil prezident svazu průmyslu Jaroslav Hanák.

Předseda poslanců Jan Hamáček (ČSSD) konstatoval, že Strakova akademie by měla své kroky úzce koordinovat právě se sousedním Německem. „Zájmy České republiky a Německa v této věci jsou shodné,“ míní Hamáček.

Hanák rovněž naznačil, že by čeští politici měli častěji jezdit na podnikatelské mise do zemí, které mohou ruský trh nahradit. „Je třeba hledat nové trhy, to je záležitost dlouhodobá. U strojírenských firem to bude trvat měsíce, spíše léta,“ dodal Jiří Demiš, místopředseda Komory pro hospodářské styky se zeměmi Společenství nezávislých státu (SNS), tedy sdružením většiny bývalých sovětských republik.

Kupujte více českých potravin, nabádá ministr zemědělství

Rusko zakázalo veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie a Spojených států včera. Odvetné sankce by měly platit jeden rok. Vztahují se také na Austrálii, Kanadu a Norsko. Nezahrnují ale alkohol a dětskou výživu (více zde).

Čeští zemědělci neskrývají obavy – po zavedení embarga se evropské potraviny určené pro ruský trh budou podle nich hromadit v unijních zemích, což způsobí pokles cen. Premiér Sobotka už avizoval, že Brusel by měl v případě závažných dopadů zajistit agrárním firmám kompenzace. Ministr zemědělství Jurečka Čechům doporučil, aby více kupovali produkty tuzemských výrobců (celá zpráva).

Mlékárna
Zdroj: Eye Ubiquitous/Isifa/Rex Features

Pro české výrobce není ruský trh zásadní. Vývoz do Ruska dosáhl v loňském roce 2,45 miliardy korun. Ve srovnání s celkovým objemem exportované agrární produkce se jedná o pouhé jednotky procent – přes 90 % agrárního vývozu totiž směřuje do EU. Mnohem více se však tuzemské podniky obávají změn, které nastanou na vnitřním trhu poté, co jednotliví výrobci neprodají svoje zboží v Rusku. Často hovoří o tom, že český trh zaplaví levné potraviny z Polska, kterým nebudou schopni konkurovat.

CO VŠECHNO RUSKO ZAKÁZALO DOVÁŽET?

  • maso velkého rohatého skotu čerstvé, chlazené nebo mražené
  • vepřové maso čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso a masné produkty z domácí drůbeže, čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso solené, v nálevu, sušené nebo uzené
  • ryby a raci, měkkýši a další vodní bezobratlí
  • mléko a mléčná produkce
  • zelenina, jedlé okopaniny a hlízovité plody
  • ovoce a ořechy
  • salámy a podobné produkty z masa, masných výrobků nebo krve, hotové potraviny vyrobené na jejich základě
  • mléčné produkty a potraviny vyrobené na základě rostlinných tuků

Zákaz se týká zemí Evropské unie, USA, Kanady, Austrálie a Norska.

Vydáno pod