Praha – Zda v Česku hrozí kvůli ruským sankcím propad cen a následně krach místních firem, záleží podle šéfa agrární komory Miroslava Tomana na přístupu české vlády. „Evropské společenství nám umožňuje uzavřít si trh v případě, že mu hrozí ohrožení. Samozřejmě to chce politickou odvahu,“ uvedl. České firmy vládu žádají, aby jim pomohla najít náhradní odbytiště. Zdůrazňují, že sankce zavedli politici a měli by tedy také pomoci. Pomoc už přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu, které chce zprostředkovat jednání třeba s odběrateli ze Středního východu. Podle ministra Jana Mládka je pro Česko atraktivní i Ázerbájdžán nebo Kazachstán.
Toman: Čelit sankcím vyžaduje politickou odvahu, můžeme se bránit
Podle šéfa Agrární komory Miroslava Tomana sankce zasáhly obchod o objemu jedné miliardy korun. Podle něj by teď exportérům měly pomoci Evropská unie i stát. „Ze strany Evropské unie se dají velmi rychle obnovit intervenční nákupy, podpora skladování i exportní refundace. Co se týče státu, daly by se zavést dotace na vývoz, například za každý vyvezený litr mléka ve zpracovaných produktech – pak by si firmy hledaly odbytiště podle nabídnuté ceny. Je otázka, kam tyto výrobky můžeme umístit, u potravin to není tak jednoduché, protože vazby jsou dlouhodobě navázány, podléhá to certifikacím, dovozním povolením,“ vysvětlil Toman.
Odhadované ztráty se podle Tomana dělí do tří oblastí:
- „První oblastí jsou náklady, které výrobci investovali do propagace na ruském trhu, ty se pohybují v řádech stamilionů korun. Byly to peníze jednak s podporou státu, jednak EU,“ uvedl Toman.
- Druhou oblastí ztrát jsou přímé dopady na potravinářské firmy. „Celkový obchod dělá řádově 5,1 miliardy korun, ale sankce se naštěstí momentálně netýkají nápojů, které tvoří většinu. Sankce se týkají masa, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny, toto se pohybuje řádově kolem jedné miliardy korun. Největší dopad to bude mít na mléko a mléčné výrobky,“ vyjmenoval Toman.
- Třetí oblast ztrát podle Tomana teprve přijde, až se evropské země jako Francie, Polsko, Německo budou snažit umístit své výrobky na český trh.
GALERIE
videogallery_463450
Hledat nová odbytiště je na samotných firmách, pomoci jim může stát a v neposlední řadě EU. Dotovat někomu vývoz není úplně tržní řešení, každopádně Toman by byl pro. „Máme dvě varianty – buď si necháme rozvrátit náš domácí trh, to znamená, že se budeme tvářit, že politici něco rozhodli a nenesou za to ekonomickou zodpovědnost, nebo se budeme bavit o hledání nových cest. Netvrdím, že jsou všechny snadné nebo momentálně v souladu s evropským právem, nicméně pokud hledat cestu nebudeme a necháme to pouze na firmách, musíme počítat s důsledky pro trh,“ varoval Toman.
Podle předsedy Asociace samostatných odborů Bohumíra Dufka by mohla vláda pomoci zemědělcům například zlevněním nákladů. „V některých oblastech jsme nekonkurenceschopní, protože máme vysokou cenu. Polská jablka se například dostala na trh proto, že polští zemědělci nemají takové daně jako čeští,“ uvedl Dufek v Událostech, komentářích.
Kvůli ruskému embargu by mohly potraviny zlevnit až o 15 procent
Přetlak na evropském trhu s potravinami v důsledku ruského embarga na dovoz potravin by mohl způsobit pokles cen potravin v průměru o deset až 15 procent, uvedla mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Sankce se v cenách některých potravin na českém trhu mohou promítnout podle obchodních řetězců v dalších týdnech. Do vývoje ovoce a zeleniny se nicméně ruské sankce zásadně promítnou již téměř okamžitě.
Toman: Na tuzemský trh se budou snažit dostat ostatní evropské země
Zda v Česku hrozí propad cen a následně krach místních firem, záleží i podle Tomana na přístupu české vlády. Evropské společenství nám umožňuje uzavřít si trh v případě, že domácímu trhu hrozí ohrožení. Samozřejmě to chce politickou odvahu. Je otázka, do jaké míry bychom to prokazovali, nicméně náš trh je potřeba bránit," tvrdí.
Jiří Kopáček, předseda, Českomoravský svaz mlékárenský:
„Zpráva je samozřejmě pozitivní pro spotřebitele, ale jen v krátkodobém hledisku. Bude na nás, jak se ubráníme náporu zboží z Evropy. Naše produkty jsou kvalitní, ale nemohou tolik konkurovat cenou.“
Sankce vůči Rusku pravděpodobně Putinovu pozici posílí
O další víc než dvě miliardy ročně připraví exportéry sankce osmadvacítky vůči Moskvě. Ministerstvo průmyslu už zítra firmám, které vyvážejí do Ruska, oznámí, zda se jich postihy týkají. V ohrožení je vojenský průmysl nebo technologie pro těžbu ropy.
Budou mít evropské sankce vůči Rusku kýžený efekt? Podle Karla Svobody z institutu mezinárodních studií nikoliv. „Sankce uvalené Evropou na Rusko Rusy spíše zatvrdí. Veškeré ekonomické problémy budou označeny za útok Západu. Ostatně celá krize je vnímaná jako další útok Západu vůči Rusku, takže tu vidím spíše opačný efekt, a to, že Putinovi stoupne podpora,“ uvedl. „Spousta Rusů za svým prezidentem stojí. Mám obavy, že nevidí, že za sankce může právě Putin,“ dodal Bořivoj Minář, viceprezident Hospodářské komory ČR.
Vladimir Putin
V ruských obchodech se zatím zákaz dovozu potravin z osmadvacítky výrazněji neprojevuje. Země je nahrazuje zbožím především z Jižní Ameriky.
Hynek Kmoníček, Kancelář prezidenta republiky:
„Obě strany si již dokázaly, že mohou jedna druhou poškodit a to tak, že to vždycky cítí obě strany. Myslím, že nyní je čas místo zostřování a zhoršování vzájemných reakcí čas na tichou diplomatickou práci.“
Podle viceprezidenta české Hospodářské komory Bořivoje Mináře se sankce dotknou i jiných oblastí, než vůči kterým byly nařízeny. „Zhorší se vnímání českých byznysmenů. Máme strach z poškození vztahů. Nechceme eskalovat napětí, chceme jednat s partnery a podílet se na hledání nových trhů. Posíláme delegaci do Turecka a do Íránu,“ uvedl Minář. Podle ministra Mládka je rovněž atraktivní Ázerbájdžán nebo Kazachstán.