Praha – Lidí, kteří se připojišťují na důchod vstupem do tzv. třetího pilíře, ubývá. Podle Asociace penzijních společností jich bylo na konci prvního pololetí 4,88 milionu, tedy o 85 000 méně než loni. Důvodem je pokles počtu klientů již uzavřených transformovaných fondů, do nichž se ve velkém vstupovalo koncem roku 2012 před spuštěním důchodové reformy Nečasovy vlády.
Ve třetím pilíři spoří méně lidí
Zhruba 302 miliardy korun – takovou sumu měli Češi naspořenou ve třetím pilíři na konci června. Z toho téměř 299 miliard vložili do transformovaných fondů, další asi 2,5 miliardy byly na účtech v účastnických fondech.
Jenže smlouvy o penzijním připojištění v tzv. transformovaných fondech bylo možné uzavírat pouze do konce listopadu 2012, proto jich teď postupně ubývá. „Na konci roku 2012 mohli účastníci vstupovat ještě do tzv. starého penzijního připojištění a mnoho lidí tuto možnost využilo. Ve druhém pololetí 2012 vstoupilo do třetího pilíře skoro 500 000 lidí, tím pádem se do jisté míry vyčerpal potenciál pro vstup nových účastníků později,“ vysvětlil mluvčí Asociace penzijních společností Ondřej Sedláček. V transformovaných fondech nyní spoří 4,72 milionu lidí.
Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření v účastnických fondech. To se liší například tím, že si klient musí vybrat investiční strategii nebo že si nemůže po patnácti letech vybrat polovinu naspořených peněz. I tak ale zájemců o tyto fondy přibývá – před rokem do nich ve druhém čtvrtletí vstoupilo 26 000 lidí, ve stejném období letošního roku přibylo 38 000 smluv. Celkově spoří v účastnických fondech 158 000 lidí.
GALERIE
videogallery_465239
Vzestup počtu klientů účastnických fondů přesto nedokázal zvrátit celkový pokles střadatelů ve třetím pilíři. „Je nutné vést debatu o tom, jak jej zatraktivnit. Mezi klíčové oblasti patří zapojení zaměstnavatelů, úpravy ve stávající regulaci distribuce a vylepšení regulace v oblasti investičních podmínek. Věřím, že tímto směrem povedou i doporučení z Odborné komise pro důchodovou reformu,“ poznamenal prezident Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk.
Asociace vidí podle svého mluvčího prostor právě v širším zapojení zaměstnavatelů. „Ne každý člověk, který si spoří ve třetím pilíři, dostává příspěvek od zaměstnavatele, takže tam vidíme prostor,“ prohlásil Sedláček. Průměrný příspěvek zaměstnavatele na „staré“ penzijní připojištění činí 659 korun měsíčně, na „nové“ doplňkové penzijní spoření pak 804 korun.
Trh je přesycený, říká analytik
Podle analytika Broker Consulting Jana Šimka je však trh s doplňkovým penzijním spořením přesycený. „Mnoho klientů vstoupilo do třetího pilíře před reformou, aby získali staré podmínky penzijního připojištění. Všichni, kteří doplňkové penzijní spoření chtějí mít, tak jej mají. Získat nové účastníky bude pro penzijní fondy velmi těžké,“ myslí si Šimek.
„To postupné odlévání klientů není nic dramatického, spíš to souvisí se stárnutím populace – do toho systému prostě vstupuje méně nových lidí, než kolik jich začíná čerpat svoji penzi,“ dodal expert, který považuje spoření ve třetím pilíři za stále atraktivní produkt. „Ze současných produktů, které jsou podporovány státem, je nejzajímavější,“ míní Šimek.
Smlouva na penzijní připojištění
Ke změně podmínek došlo v souvislosti s důchodovou reformou bývalé Nečasovy vlády, která zavedla tzv. druhý pilíř. Do něj si mohou lidé přesměrovat 3 % z povinných důchodových odvodů za předpokladu, že přidají ještě 2 % ze svého. Současná vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) ale plánuje druhý pilíř nejpozději v roce 2017 zrušit. Naspořené peníze lidé buď dostanou zpět, nebo si je budou moci převést do třetího pilíře (čtěte víc).
Celkový kumulovaný zisk fondů penzijních společností za první pololetí činil 1,938 miliardy korun. Podíl nových fondů (účastnických ve třetím pilíři a důchodových ve druhém pilíři) na tomto výsledku činí 1,67 %. Podíl těchto dvou typů fondů na celkových aktivech v sektoru ovšem dosahuje pouze 1,3 % – nové fondy tedy vykazují vyšší výnosnost než „staré“ transformované fondy.
Do systému dobrovolného penzijního připojištění je nyní zapojeno přes 70 % práceschopné populace. Penzijní připojištění s finančním přispěním státu funguje už od roku 1994.