Praha – Desítky projektů, které žádaly o dotaci z Operačního programu Životní prostředí a v první vlně neuspěly, mají nyní šanci, že peníze nakonec dostanou. Ministerstvo životního prostředí se rozhodlo je znovu oživit, aby v letošním roce vyčerpalo z Evropské unie co nejvíc peněz.
Ministerstvo životního prostředí rozděluje dříve odmítnuté dotace
Odřeknuté projekty mají znovu šanci (zdroj: ČT24)
Typickým příkladem projektu, který má znovu naději získat peníze, je zateplení hasičské zbrojnice v Pustiměři. Obec si před několika měsíci zažádala o 2,2 milionu korun, žádost byla v pořádku. Radnice už měla i plán práce do konce letošního roku.
Jenže v prvním kole na Pustiměř nezbyly peníze – přednost dostaly projekty, které měly více bodů. Zbytek skončil na ministerstvu životního prostředí v takzvaném zásobníku projektů. Teď se k nim resort vrací a doufá, že mu pomůžou letos vyčerpat co nejvíc peněz z evropských fondů. „Včera to byl světlý okamžik v práci starosty, že jsme byli vyňati ze zásuvky a že jsme ve druhé vlně peníze dostali,“ pochvaluje si starosta Pustiměře Miloš Nevřala (ČSSD).
„Absolutní priorita je, aby nám tyto projekty pomohly v roce 2014. To znamená, aby je bylo možné zrealizovat a zaplatit v roce 2014, k tomu se žadatel zavazuje,“ vysvětlil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Ministerstvo životního prostředí
V zásobníku zůstávají akce za 2,3 miliardy korun. Ministerstvo očekává, že na velkou část těchto žádostí se nakonec dostane. Ještě na začátku roku přitom hrozilo, že se z Operačního programu Životní prostředí nestihne vyčerpat celkem 14 miliard. „Pokud se nám podaří tu původní ztrátu snížit pod polovinu, někde pod sedm miliard, tak to budu považovat za úspěch,“ dodal Brabec.
Evropské peníze se snaží zachránit i na ministerstvu školství. Letošní ztrátu zatím odhadují na necelých 10 miliard. „Já pevně věří, že některé kroky, které máme nastavené, tuto ztrátu ještě sníží. Můj odhad je o necelé dvě miliardy,“ sdělil šéf resortu Marcel Chládek (ČSSD).
Mezi problémové operační programy se řadí i další – rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti a prevence. U těchto programů hrozí propadnutí více než 2 miliard korun.