Bratislava – O slovenskou energetiku mají podle Hospodářských novin zájem hned dvě české firmy. Kromě skupiny ČEZ o koupi podílu jedná také Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského. Společnost Slovenské elektrárne v zemi vyrábí osmdesát procent veškeré elektřiny. Z třetiny ji vlastní stát a ze dvou třetin italská firma Enel. Ta chce svůj většinový podíl kvůli zadlužení prodat do konce roku, nabídky tak očekává v průběhu září.
Slovenskou energetiku by rády ovládly dvě české společnosti
ČEZ i EPH mají zájem o slovenské elektrárny (zdroj: ČT24)
Italský energetický gigant Enel dluží víc než jeden bilion korun. Svou situaci chce vylepšit prodejem podílů v zahraniční. Kromě Španělska a Bulharska se stáhne i ze Slovenska. Tam vlastní 66 procent ve Slovenských elektrárnách.
Kromě polostátní společnosti ČEZ, která oznámila zájem o většinový podíl ve firmě Slovenské elektrárne minulý týden, by ho ráda získala i dvojka na českém trhu, a to Energetický a průmyslový holding Daniela Křetínského. Ten má na Slovensku už silnou pozici. Loni zde za 67 miliard koupil 49procentní podíl ve Slovenskom plynárenskom priemyslu a stejný podíl má i ve Stredoslovenské energetice. Naopak ČEZ zatím na Slovensku působí jen jako obchodník s elektřinou a plynem.
Kromě dvou uhelných elektráren vlastní Slovenské elektrárne na tři desítky vodních zdrojů, součástí jsou i jaderné bloky v Jaslovských Bohunicích a Mochovcích. Celkový výkon těchto elektráren je podobný jako v JE Temelín.
Slovenské elektrárne , a.s.
Právě jaderné elektrárny mohou pro Křetínského představovat problém. „Neumím si představit, že by se slovenské vládě líbilo, aby jejich jaderné elektrárny vlastnila firma zadlužená, jako je EPH,“ citují Hospodářské noviny energetického analytika Michala Šnobra. Holding se v poslední době zadlužil jak kvůli investici do slovenského plynárenství, tak na vyplacení Petra Kellnera, jehož PPF v holdingu držela 40procentní podíl. Dluh se odhaduje na tři miliardy eur. Samy Slovenské elektrárne jsou podle Šnobra rovněž silně zadlužené. Kdyby uspěl ČEZ, mohl by vytvořit jeden velký česko-slovenský trh.
ČEZ by si na podobnou investici také musel půjčit. „ČEZ je v situaci, kdy by si takovou akvizici mohl dovolit, samozřejmě část by platil formou volné hotovosti a na část by si půjčil,“ uvedl Šnobr.
„Ceny energií by případná akvizice ČEZu ovlivnit neměla. Ty se totiž stanovuje na německé burze a obchod energetického gigantu by na ni neměl mít žádný vliv. Podle analytiků by neměli mít strach ani akcionáři, poněvadž další výplatní termín dividend je v srpnu 2015,“ uvedla redaktorka ČT Barbora Kladivová.
Riziko spojené s dostavbou reaktorů může cenu snížit
Na první pohled se zdá, že to je lákavá nabídka, na kterou by zájemci mohli stát frontu, jenže opak je pravdou, už kvůli ceně o které se pořád spekuluje. Největší riziko představuje pro kupující probíhající dostavba dvou jaderných bloků v Mochovcích zahájená v roce 2008. Náklady se z původních 2,8 miliardy eur vyšplhaly na 3,8 miliardy a reaktory, které měly už letos vyrábět elektřinu, mají být spuštěny až v roce 2016. Navíc se mluví o tom, že ani tento rozpočet a datum nemusejí být konečné. Právě Mochovce proto budou hrát stěžejní roli v otázce ceny celé transakce.
GALERIE
Mochovce zdroj: ISIFA
Ceny elektřiny na Slovensku přitom pořád klesají. Za posledních šest let spadly o dvě třetiny na současných 35 eur za megawatthodinu. Ten, kdo Slovenské elektrárne koupí, tak bude muset splácet drahou jadernou elektrárnu, přičemž příjmy z prodeje energie budou výrazně nižší, než se původně očekávalo.
Vedle dvou českých firem má zájem čínský konglomerát CNNC. Ze hry je naopak ruský Rosatom. Podle agentury Bloomberg ho Enel po tlaku Evropské unie kvůli rusko-ukrajinské krizi ze seznamu uchazečů vyškrtl. Podle informací ČT má ČEZ mezi uchazeči největší šanci. Pro českou společnost je výhodou i fakt, že energetické sítě v Česku a na Slovensku vznikaly současně a přenosové soustavy mají propojené. O navýšení svého 34procentního podílu prý uvažuje i slovenská vláda.