Praha – Životní pojistka může pomoci rodině zesnulého překlenout složitou životní situaci. Partnerka zesnulého z ní může zaplatit třeba hypotéku, a díky tomu nepřijde o byt, ve kterém i s dětmi žije. Jenže to platí pouze v případě, že pozůstalí o životní pojistce zesnulého ví a o peníze se u pojišťovny přihlásí.
Pozůstalí přicházejí o peníze, nehlásí se o životní pojistky
Lidé si často berou tajemství o životních pojistkách do hrobu. Pozůstalí tak můžou přijít o statisíce. Důvodem je to, že pojišťovny nevyplácí peníze (po zemřelém) automatiky. „Požádat si musí obmyšlený, případně dědic,“ vysvětluje likvidační specialistka Partners Šárka Dušková. To přitom platí i v případě, že pojišťovna o smrti pojistníka už ví, například proto, že u ní měl sjednané vedle životní pojistky i havarijní pojištění na auto ukončené z důvodu úmrtí majitele.
Pojišťovny mlčení o životních pojistkách vysvětlují diskrétností. Může se totiž stát, že plnění nemá připadnout nikomu z rodiny, ale třeba tajné lásce. A to může způsobit zlou krev, nebo dokonce soudní spory. Dalším důvodem, proč pojišťovna nevyplatí peníze automaticky, je pak to, že mnohdy nemá dostatek informací k tomu, aby mohla sama osobu, která má nárok na plnění, identifikovat. V pojistných smlouvách totiž bývá uvedeno pouze jméno, příjmení a datum narození oprávněné osoby – bez adresy, bez kontaktních údajů.
Místo dvou týdnů měsíce
Ale i když pozůstalí o pojistce vědí, nemusí všechno běžet jak na drátkách. Někdy se totiž stává, že zesnulý vůbec nestanovil oprávněnou osobu, v jejíž prospěch pojistku uzavřel. I to může pozůstalým zkomplikovat cestu k penězům. Zatímco totiž běžně vyplácí pojišťovny plnění do 14 dnů od doby, kdy oprávněná osoba o peníze požádá, bez jejího určení to trvá mnohem déle. "Pokud oprávněná osoba není určena nebo je určena pouze vztahem (manželka, děti – pozn. red.), probíhá došetřování konkrétních osob a jejich počtu prostřednictvím notáře. Doba vyřizování pojistné události se tak může protáhnout až na několik měsíců," varovala mluvčí České pojišťovny Ivana Buriánková. Během této doby pak mohou pozůstalým nabíhat například sankce za to, že neplatí hypotéku, protože na splátky prostě nemají.
Jak žádat o peníze z pojistky:
- Kontaktujte pojišťovnu a informujte ji o úmrtí pojištěného. Jako doklad poslouží úmrtní list.
- Doložit bude třeba také příčinu úmrtí. Pokud by totiž zesnulý spáchal například sebevraždu, nemusí nárok na výplatu peněz vůbec vzniknout. Doklad o příčině smrti vystaví příslušná matrika nebo ošetřující lékař pojištěného.
- Pokud zesnulý neurčil oprávněnou osobu, bude třeba doložit také usnesení o dědictví, které vydá po skončení dědického řízení notář.
Kdy se dělit s ostatními
Někdy také chybují sami pozůstalí, a výplatu peněz si komplikují. „Často se setkáváme s tím, že se oprávněné osoby mylně domnívají, že pojistné plnění za úmrtí spadá do dědictví. Chtějí se tak vypořádat s ostatními dědici nebo přihlašují pojistné plnění u notáře,“ popsala Buriánková. To je ale omyl. Pokud zesnulý určil oprávněnou osobu, vyplatí pojišťovna peníze jí a s nikým dalším se už není třeba dělit.
Do dědického řízení by pojistka vstupovala pouze v případě, že by oprávněná osoba určena nebyla. V takovém případě by se peníze rozdělily mezi dědice, pokud by ovšem v dědickém řízení existence pojistky vyšla najevo. O tom, že máte uzavřenou životní pojistku, proto nezapomeňte svým blízkým včas říct.